Podle pamětí .Jeníka z Bratříc uveřejnil jsem ve Věstníku Král. Č. Spol. Nauk 1895 líčení, jak ve století XVIII. duchovní s ministranly a kostelníkem, učitelé se žáky chodili v předvečer sv. Tří králů i o svátku vykropovat, vykuřovat za zpěvu a modliteb příbytky osadníků a psát začáteční písmena na dvéře. V popisech těchto koled Tříkrálových bývá zmínka, že při tom rozdávali »lístky«. Jaké »lístky« to byly, poučují naše tři vyobrazení. Dp. farář Karel Procházka ve Stochově chystá studii o lidových obrázcích. Ukazoval mi bohatou svou sbírku, a tu jsem zahlédl »lístky« Tříkrálové, jež s laskavým svolením jeho uveřejňuji.

Č. 1. zobrazuje otisk s dřevořezby staré české, hrubě pořízené, a byl, zdá se, otiskován vždy jako příležitostný dárek ke koledám Tříkrálovým podle potřeby.

Č. 2. již prozrazuje původ z doby novější. Skupina Tří králů, nesoucích zlato, kadidlo a myrhu, při čemž král »černý«, »mouřenínský«, »u něhož slunce toho příčina, že tvář jest opálená«, zřetelně jest vyznačen černou tváří i čerností pleti na rukou.

Obrázek č. 3. byl již dárek cennější. V oblacích vznáší se skupina, kolem Matky Boží s Kristem na klíně jsou patronové čeští, po krajích sv. Václav a sv. Jan Nepomucký. Pod tím v písmenech G M B znázorněn příchod Tří králů a obětování darů Ježíškovi novorozenému. Začátek letopočtu 17 . . naznačuje, že tu jde o věk XVIII. a že se na podobný formulář připisovaly další dvě číslice k naznačení roku, kdy obrázek byl darován. Jak se jim připisovala moc hojivá, ochranná, viz Zíbrt, Staročeské výroční obyčeje, 1889.

Obrázky naše podávají zajímavé doklady k obchůzkům Tříkrálovým a pro vzácnost exemplářů zasluhovaly v Českém Lidu zvláštního povšimnutí.

Když na jaře r. 1532 sultán Soliman s velikým vojskem proti Vídni vytáhl, uvolili se i stavové čeští na sněme shromáždění králi Ferdinandovi k »potřebě pilné a znamenité, kteráž prvé nikdy slýchána nebyla«, postaviti vojsko tak, aby každý z jmění svého 5000 kop grošů míšeňských postavil dva koně jízdné a k tomu z každého tisíce kop dva pěší. Přiznání majetku mělo státi se do 4. července a všecko vojsko jízdné i pěší mělo se dne 25. července dáti nalézti pohotově v poli mezi Skalicí a Holičem při samé hranici moravsko-uherské. Vrchním velitelem vojska jmenován pan Zdislav Berka z Dube, nejvyšší sudí zemský. Jednotliví