Předchozí 0214 Následující
str. 203

an mu to všichni dosvědčiti můžete, že sobě panství Chlumecké tuto památku od starodávna přivlastňuje.« Ješlě dnes, po 80 letech si město Chlumec tuto památku přivlastňuje — aspoň když asi před 15 lety vrchnost nařídila lesní tůň v Luhách vyčistiti, všichni jsme tam čekali, brzo-li se onen zvon objeví. Neobjevil. Taktéž pověst o »zlém jelenu< koluje v Chlumci. V dobách, kdy život lidský měl cenu menší než zvířete, dopadl jeden z hrabat Kinských pytláka v lese. Za trest nechal ho uvázat na parohy jelenovi a toho pak vyhnali do lesů, kdež pytlák i jelen bídně zahynuli. Od té doby se zjevoval jelen v místě. Kráčel od zámku až k městským valům (nynější ulička mezi lékárnou a domem pí. Jelínkové) a zase zpět. Že věštil věci smutné, zlé, říkalo se mu »zlý jelen«.

    Julie Vlasáková.

* Ještě >O KolovečsJcém mlýně*. R. 1864 začalo se mleti na nově zřízeném parním mlýně v Kolovči. Byl vystavěn od souseda kolo-večského a mydláře Šperla (vulgo Móda). Soused ten ze závisti zažil mnohé nepříjemnosti a z řevnivosti vznikla průpovídka, že ve mlýně tom přemílají staré baby na mladé, a dlouhá léta potom mluvilo se o kolovečském mlýně zázračném skoro po celých Čechách. Doslova opsáno z »Pamětní knihy Srbické« (na Domažlicku), do níž vepsána jest »Pamětní kniha obce Síchovské (Síchov, vesnice asi v. v. již. ležící od Kolovče, půl hodiny vzdálená).    Pantaleon Engel.

* Pokušitel a Anděl Strážný. Když jsme bydleli ještě ve Vídni, šel bratr Janek do školy a potkal černě oděného pána s dvěma chlapci, Ten pán mu řekl, aby nechodil do školy, že už je deset hodin. Janek se na to vrátil a vypravoval mamičce o pánovi, kterého potkal, že prý měl místo nohou kopyta. Potom ho mamička poslaly do kuchyně pro vodu. Ale v kuchyni začal Janek křičet, že je tam zase ten pán a že mu stiskl nos. Slíbil prý mu, že mu koupí zimník, když skočí z okna. Když se vrátil z kuchyně, mamička ho položily do postele, protože byl nemocný. Když se modlily růženec, začal Janek křičet, že ho černý chlapec štípe. U lůžka viděl i bílého chlapce, který mu pravil, aby vyslovil slova, která jsou na kříži: Ježíš nazaretský, král židovský. Jak ta slova vyslovil, začal bílý chlapec černého věšet. Mamička pravily, že ten černý byl pokušitel a bílý že byl Anděl Strážný. Vypravovala Marie Austová, žákyně ob. školy ve Vacenovicích na Moravě.    Fr. Holub.

* Obvinění 0 vraždy r. 1592. Konšelé počátečtí potvrzují: Pastýř jakýs vypravoval, že počátecký cihlář Prokop kohos na lesu Znojemském zabil. Konšelé na první ráz cihláře zavřeli, ale pak ho pustili na tento zápis: »Já Prokop, cihlář, chtíce svou nevinnu od sebe odvésti, na téhož pastýře, aby outrpným právem tázán byl, nakládati jsem chtěl, i obávaje se toho, aby potom ze zlosti či z trápení na mne nelhal, chci, aby z toho raději sešlo, a chtíce takového vězení prázden býti, deset kop k obci, co bych na toho pastejře nakládati měl, sem odevzdal a činím zápis, že toho ničím zlým nebudu vzpomínati.« (Kniha práv archivu počáteckého fol. 20.)    Josef Mašát.

Předchozí   Následující