str. 202
@NZ@Směs
* Právo mlýnu dané podle zvyku staročeského. Z několika výpovědí svědeckých v jedné z pražských knih soudních sestavili jsme sobě tento obrázek. Bylo to za panování našeho slavného krále Jiřího. Zakládány a stavěny mlýny Lukášovské na Poříčí, konec stavby bylo zříditi práh k vodě. Dělali ho mlynář z Nimburka Jan, mistr Hřídel a tesař Holub. Když práh hotov, byla slavnost, meltě mlýn obdržeti »právo«. Přišli někteří konšelé ze všech tří měst Pražských, dostavila se zemská kommisse vodní mlynářů přísežných, seběhla se hromada sousedů a lidí městských; přišel pan Čeněk, prokurátor krále Jiřího, kterýž vstoupiv na lávku pravil: »Páni mlynáři, abyste věděli a znali rozkázání jeho královské milosti a k té věci prohlédli spravedlivě a za právo tomuto mlýnu dali, aby těmto slavným obcem ke škodě nebylo, prohlédajíce k statkům (mlýnům) hořejším i dolejším!« Jeden z přísežných mlynářů zemských povystoupiv odpověděl od ostatních: »Chceme to učiniti jako dobří lidé podle spravedlnosti a jinač nic, neb v sobě máme také duši, ježto bychom ji neřádi v zatracení dali skrze křivdu!« V tom byl zřezán a přivrtán kůl při stavidlech, aby naň cejch byl přibit. Mlynáři přísežní odstoupivše, íadili se mezi sebou; pak ohledali práh a vyřekli hlasitě: »Tento práh spravedlivě jest udělán podle práv jiných mlýnů.« Na to přibili cejch (znamení) do výše prahu, a mlynář z Berouna jménem ostatních: »Tomuto cejchu a mlejnu dáváme právo, kdožby kolivěk z mlynářů mluvil proti gruntu a právu, kteréž jest dáno tomuto mlejnu, odsuzuje se cti a hrdla i statku!« Na konec majitelé mlýna ctili přítomné hosti vínem. Zajisté, že každý mlýn český týmž způsobem slavnostním obdržel svoje právo ; byl to patrně zvyk, zvyk zajímavý a ne bez příchuti poetické. (Zvon 1904, V. 160.) Dr. Zikm. Winter.
* Jan za chrta dán. Pověst o potopeném zvonu u Chlumce n. C. (viz Český Lid XII., XIII.) týká se pověsti »Jan za chrta dán«. V hraběcím lese »Luhách« na cestě z Chlumce do Mlíkosrb (podle pověsti vyoral tu sedlák na poli zázračný obraz Panny Marie, odtud staly se Mlíkosrby místem pout-nickým, lázeňským a »zázračným») stojí prastarý jilm. Jest uvnitř dutý a jistě 5—6 osob by se do něho vešlo. K tomuto jilmu poutá se pověst o Janu a chrtovi. U tohoto jilmu, kdež měla vchod do svého podzemního paláce, stála čarodějnice, čekajíc s chrtem na rytíře Sosnomila a sem také Jana, za chrta vyměněného odvedla. Nedaleko jilmu nalézá se kaplička sv. Jana na břehu hluboké lesní tůně. Na této kapličce byl onen stříbrný zvon, jenž volal »Jan, Jan za chrta dán« a v oné tůni leží potopen. Mám almanach prací dramatických Václava Klicpery, rodáka chlumeckého, z r. 1829 V knize s divadlem »Jan za chrta dán«, otisknuto jest také věnování autora »slavnému auřadu města Chlumce n. Cidlinou«, kdež doslovně stojí: ». . . pin Šnajdr sice ve své roztomilé básni panství dymokurské za místo příhody uvádí, ale zajisté mi odpustí, že jsem u Mlíkosrb zůstal,
|
|
