V písni této jsou čtyři odchylky od rhytmu daktyjského; rhytmus trochejský jest zcela přesně zachován. V jiných písních jest to obráceně, že totiž v nich jest některá odchylka od rhytmu trochejského, ale žádná od daktylského. Na př.:

Pravděpodobně můžeme souditi, že skladatel při první písni se řídil rhytmem trochejským ; ale tím, že přerývku skoro všude kladl po třetí slabice, staly se verše jeho až na 4 výjimky, při kterých je jiná přerývka, daktylskými.

Při druhé písni měl pěvec nejspíše na mysli rhytmus daktylský ; ale poněvadž stále zachovával přerývku, stala se píseň zároveň trochejskou až na odchylku ve druhém verši, v němž druhý daktyl začíná slovem dvojslabičným, před kterýmž nepředchází slovo jednoslabičné. To jest jediný případ, kdy při verších daktylských, při nichž zachovává se přerývka, může nastati odchylka od rhytmu trochejského.

Z toho, co právě,řečeno o verších trochejsko daktylských, vysvítá, že příčinou jejich jest výhradně přerývka, ať písně ty vznikají na základě rhytmu trochejského neb daktylského.

Proto můžeme vysloviti obecné pravidlo, že verše trochejské s pře-rývkami po každé třetí slabice jsou zároveň přesnými daktyly, a verše složené ze samých daktylů přerývkami od sebe oddělených jsou zároveň přesně trocbejské, ovšem s tou podmínkou, nepočínají-li slova dvojslabičná v sudých daktylech na prvním místě jinak, než po slovech jednoslabičných. '

Při verších trochejsko-daktylských někdy, ač velice zřídka, se naskýtá případ, že daktyly i bez přerývky jsou správné. Stává se to tehdy, když slovo čtyřslabičné počíná bud1 na začátku první neb druhé stopy trochejské, jako na př. ve verších :

V případě, když čtyřslabičné slovo počíná na začátku druhé stopy trochejské, jako v uvedeném příkladě slovo nerozezná, jest sice odchylka