od pravidelného rhytmu daktylského, avšak ta dosti často naskytuje se i v jinoch daktylech. Nejsou-li v některé části veršů trochejských pře-rývky po třetí stopě, nemohou ovšem býti tyto části obojího rhytmu. Na př. v písni této:

Píseň tato jest pravidelný trochejský pětiměr se stálou přerývkou po třetí stopě. První tři stopy ve verších, jsouce vesměs rozděleny pře-rývkami ve dvě části po třech slabikách, tvoří zároveň po dvou přesných daktylech. Naproti tomu dvojstopy za stálými přerývkami, nemajíce pře-rývek po třetí slabice, vykazují značné odchylky od rhytmu daktylského. Nápěv pro první část veršů jest rhytmu daktylského. zůstávaje při čtvrté a páté stopě trochejským.

@AvF. L. Sál a O. J. Novotný:

Dřišfál obecný (Berberis vulgaris L.): dřišťál, dřišťal, dřistál, dřístal (Slob.), dřistal obecný (Preslj, dříšť, dříst. dříslina, dřeštěl, dráč (od trnů), drystal,drýša (Sin.), vančár, vančar, vanžár, pivník (podporuje močení), chvistač (Sin.), divoké víno (srv. Ampelopsis, Bryonia — Hořovice), Krista Pána pláč (M.), kaliník (Presl), vlašská kalina; luž : kisale jahodki, kisaly čem; pols.: piwnik, berberis, wloska kalina; rus.: barbaris, barbarisnik, kisljanka, kislica, ptaklun; slovins.: česmin (Kraňs.), oskoruša.

Škornice horská (Epimedium alpinum L.): sladko-měška.

Leknín (Nymphaea): leknín, lekno, 1. bílé (Mat. Vel.), leknutí (kořen podobou a mlaskavým vssáváním vody > straší< ; šťáva z něho proti leknutí i, lekutí, lekuta, lekni, lakáč (Trenčín), vodní růže, bílá vodní růže, vodní lilium, bílé vodní lilium, mnoho vodní lilium, vodní tulipán, vodní