růža (M), vodnyce (Písek), husičky (Mirocbov), kačírky (Volešník — květy na hladině vodní), stulík, stulík bílý (Mat. Vel), stulík, stulík bílý, skulík, tulich, hastrrnánek (Vys. Mýto), hastrmanovo kvítí (v tůních, kde »hastrman« sídlí), bílá taška, opúch (M. podluž. nářeč.), turecká tykvice (Jngm.); luž.: lokwanj, nykusowe zelo (dl.), utki, wódka, wódnica, wó-tuška (t.), hatna lilija, bělá knježnička, husyčka, běle grjebjove lopjena, bončawa bělá; pols.: wodna lilia, grzybien, grzebieniéc; rus.: vodanoj lelej, morskaja roža, jezernoj papušnik, gribovnica, kufšičnik, kufšinčiki, kubiška, kubišečki, odolen, vachtovnik, zbanočky (Halič); slovins.: bluštnik.

Stulík žlutý (Nuphar luteum Sm.): stulík, stulík žlutý, stulkvík, stulkep, lekno žluté, leknutí žluté, žlutá lekuta, žlutá vodní růže, vodní karafiát (Hostin, Zlosejn), vodníkovy (hastrraanovy) voči (Podkrkonoší, Hradec Král.), žlutá taška; luž.: lukně, grjebjowe lopjena, žolta kačka, gingava (hl.), khanki (t.); pols.: bonczewje; rus.: gribovnica, jezernoj papušnik želty, morskaja roža želtaja.

Mák setý (Papaver somniferum L.): mák, máček, mák zahradní, mák snodárný (Presl), mák opojný; luž.: domacny mak, za-hrodny mak; rus. a jinoslovans.: mak. — Mák vlčí (Papaver r h o e a s L.): vlčí mák (M.), slepý mák (M., Sin. Blatnička), vlčí květ (Písek), polní máček (Slezs), mačec (M), makeš (černoušek u Velvar), pleskanec, tleskanec, pukavec, bukovee (Slezs.), ohníček, červánky, kohoutky, kohútky (M , Sin. Súchov), tulipán, tulipánky (M.), panáček, panenky (M., C. — děti dělají z květů »panenky«), karafiát (Zlosejn), ku-krhel (Ořechovičky, M.), kokrhélí (M.), kokohrtí (i), prchlík (Haná, — semena dírkami v plodech »prší«); luž.: polski mak, džiwi mak, smaz-nička, kokula; pols.: wilczy mak, polny mak, polny maezek, maczek žytny, mak oblgdny, patroch, žer; rus.: bělok; slovins.: purpelica (Kraňs.); chorv.: divji mak.

vlašťovičník, lašťovičník, lašťovník, (Písek), celduň, celdoun (Poříčany), celidonie (z latins.), celidon, celiston, celigon, celigana (M.), celiganka (Sin.), celidana (Opava), celeduňk (Klatovy), cendalie (Hory, Opavs ), cendelia (M.), cendelín, cendelína (Krkonoše, Volyň), cendolín, celad ň, celadona, celodeů (Chodsko), celoděj (N. Kdyně), šel vore (z něm. Schöllwurz), krvavník (M. — užíván proti krvotoku), krvavníček (Sin), krkavník, krvotník (Val), krvovník, krva-viěník (Val.), krvavníkový kořen (Sin.), krvavý stařeček (Haná), mlíč (M. — dle hojně prýštící šťávy), hadí mlíč (t., srv. Euphorbia), hlohový mlíč (i), bolák (Písek — ne k očím, by nebolely), bradavičník (na bradavice), lišejník (na lišeje), tolita (Jngm., srv. Trollius), nebeský dar (pro mnohostrannou hojivost), dravnicovina; luž.: kruwjacy mlóč, krawnik (hl), křawnik, dobrotnik (Mužakow), khwatowe zelo, chwatowe z., kokotowe z. (Mužakowi; pols.: jaskoleze ziele, zlotnik, rostopasé; rus.: lastivjače zile