Ze života českého učitele na konci stol. XVIII.

Že český učitel hlavně na venkově nikdy neměl ustláno na růžích, jest všeobecně známo. Nebude však snad přece na škodu, uká-žeme-li původními listinami, jaké bylo jeho postavení v dobách minulých, jaké jeho příjmy, jaký jeho poměr k obyvatelstvu a s jakou láskou staraly se obce o školy a o svého kantora.

V registratuře rozsáhlého panství Litomyšlského, kterou jsem r. 1896 pro archiv Musea království Českého zakoupil, shledal jsem dosti značný počet listin z XVIII. a XIX. století, které se týkají tamějšího školství. Mnohé z nich, jmenovitě ty, které přímo na krajský úřad v Chrudimi byly zaslány neb od něho vyšly, jsou ovšem německé, ale jest přece i dosti listin českých, které ostrým světlem ozařují trudné poměry školské v této době. Jsou to jmenovitě žádosti učitelů neb obcí podané vrchnímu řediteli panství, které prostomyslně odkrývají celou tehdejší ubohost.

Poměr, jaký byl tehdy mezi učiteli a obcemi na panství Litomyšl-ském, byl zajisté i jinde v kraji Chrudimském a celkem i v celém ostatním království Českém vůbec. Proto podávám zde některé z listin těch ve znění původním a v pořadu oasovém na doklad, jak bylo v Čechách postatáno o školství ku konci století XVIII. Poznámek k listinám těm není potřebí. Mluví samy řečí až příliš zřetelnou a všem srozumitelnou !

1. 1762 d. 4 května ve Vysokém Mýtě. Josef Zajíček žádá Václava J. Svobodu, ředitele panství, za místo kantora neb školního mládence v Litomyšli a slibuje tnu dukát na víno. — Urozený a statečný Jeho Milost pane direktor vysoce vážený ! Vaší Milosti poníženě netajím, jak tak já jakožto jeden Vysokomejtský školní mládenec spolu klarinista primarius, valthornista, tenorista, fidicen, violonista a bosset-tista, též také k tomu organista, neméně v nějakých menších věcech i komponista o Litomyskou kantorskou službu u Jeho Milosti pana děkana tamního Litomyskélio poníženě sem se hlásil a tam dne 3 Máje a. c. osobně sem byl, avšak na odpověď podosáhl, že by od Vaší Miloši i již nynější Lilomyský mládenec jeden a druhý ze Střebíče kantor za takového jich Litomyského kantora obráni byli. Kdyby pak ale se stalo, že by onen Litomyský mládenec za jich kantora obraný a od milostivé Litomyské vrchnosti tam také skutečně vysoce milostivě resolvirovaný byl, pročež tehdy Vaši Milost pana direktora poníženě bych žádal a žádám, aby na mně s takovou snad vacirující mládenecství Litomyského službou před někým jiným se vyskytnout mohoucím kandidátem milostivě reflektirovati ráčili, za kteroužto milost já dle mé skrounosti na sklenici vfna jedním dukátem vděčným sebe dokázati hotový bych byl. A dle toho do dalších milostí se poníženě poroučejíce zůstávám Jich Milostí pana direktora vysoce váženého ponížený služebník Jozef Zajíček, již na 7. rok Vysokomejtský školní mládenec. — Actum v Vysokým Mejtě dne 4 Maji 1762.