str. 275
světlo svíčky brzy jasně, brzy temně, jest ten, čí je svíčka, povahy nestálé, ale bude dlouho živ.« — Ke třetí hodině odpolední sejdou se všickni k hodům svatebním. Družba dbá, aby všude bylo co jíst a pít; mládenci posluhují. Jídel připravených bývá hojnost taková, že ještě druhý i třetí den sejdou se na >dojedky«.
Starší mládenec při nesení polévky na slul má říkání takové : >-Otče náš, jenž Jsi« atd. . . . Pane Bože nebeský, shlédni na nás a požehnej nám těchto darů, kterých z Tvé božské štědrosti požívati budeme. Posvětiž nám pokrmu, požehnej nám nápojů; učiň to pro Tvé svaté jméno, ať jest ode všech chváleno. O Bože, kterýs v Káni Galilejské první zázrak učinil, když jsi vodu ve víno proměnil, požehnej i nás, Tě žádáme a darů těch, jichž užiti máme, ať těla svého posilněni a k Tvé službě prodlouženi, vůli Tvou vždy konáme. O Bože, který otvíráš ščedrou ruku svou a naplňuješ všecko živočišstvo požehnáním svým i vrabce pod oblohou krmíš : obživ i nás, a na-plniž nás dnes při střídmém požívání Tvé božské požehnání. K stolu svému rač nás někdy účastnými učiniti, Kryste, králi věčné slávy. Amen.«
Říkání po jídle: »Otče náš atd. Prosím pak vás, vzácní hoslé, že mi za zlé míti nebudete, když za tento dárek z rosy nebeské a z tučnosti zemské poděkuju nejprve Pánu Bohu, potom paní nevěstě a panu ženichovi. O Bože, dej dárku tomu, aby vzrostl, rač jej ještě požehnati na stole svatebních hostů, aby z něho všickni nasyceni byli — vám pak vážení páni hosté a vážené paní hostky, jenž ste tento dárek dali, já zaň na místě paní nevěsty a pana ženicha a všech jejich přátel děkuji: Pán Bůh dej vám své svaté požehnání.« Házení do žita. »Vzácní páni hosté ! Dneš-
