nyní vyžadují české bohoslužby v Suüslavi); z Plzně starali se o zařízenf nějakého průmyslového podniku (pletárna v Sulislavi a j.), ale marně ježto lid zvyklý práci v horách, nemůže a také nechce zvyknouti jiné práci.

Ale vliv německého okolí a tlak blízkého Slříbra jest ovšem mocnější než vliv vzdálené Plzně, zvláště když lid vším je odkázán na město Stříbro a jeho lesy a na německé doly; při tom pak je uvědomění národní v lidu, až na několik výjimek vzácné pevnosti a vytrvalosti — tak malé, že lidé jsou brzy Čechy, brzy Němci, podle toho, odkud jim kyne větší užitek. Tak se stalo, že dnes — mimo Sulislav — mají ostatní ©bce »německá« představenstva, ač v nich zasedají skoro vesměs tíž lidé, kteří před několika lety > dělali« Cechy. Také Sulislav drží se jen oporou Plzně; rozparcelovali jsme tam pole a nadělali tolik plzeňských voličů, že máme 3. sbor zajištěný; ovšem jsou to voliči >plzeňští« a ne >suli-slavští«. Prvý sbor drží jen čestní členové, což může trvati jen nějaký čas, zvláště když na př. čestní občané z Prahy obyčejně k volbám nepřijedou.

Podle mého mínění Sulislav se též neudrží; mladí lidé prchají odtamtud, zbylí pak se žení s Němkami, a tím se nám bude obec germa-nisovati-. Jsme dle možnosti též »dohazovači nevěst«, ale se špatným zpravidla výsledkem; chudé nevěsty tam také nechtějí a bohatým se zase nechce jíti od Plzně do zapadlé, mrtvé vesnice. Ovšem ji budeme držeti, dokud bude možno, dobré služby koná tu škola, která je dnes jen v Sulislavi; ve Vranově byla zrušena pro nedostatek žactva.

Že Plzeň nepřestává pouze na morální podpoře stříbrského ostrůvku, sezná se z toho, že r. 1904 dáno bylo jen do Sulislavě na podporách jednotlivcům, na volby, slavnost, vánoční nadílku atd. přes K 1400'—, opatřených jen v Plzni.

Myslím, že se za těch poměrů nemůže tvrditi, že by Plzeň byla nečinná; ovšem se o této tiché práci nikde nepíše, ježto by se tím věc jen poškozovala.

(S 1 vyobr.)

Podáváme reprodukci chaloupky ze dřeva s lomeniěkami a doškovou stříškou i sloupky, s půdičkou se zábradlíčkem, jako model lidové stavby v miniatuře zdobně provedený. Tof sroubek pro ptačí zob na podnět učitele p. J. Kysela, kustoda umělecké síně v Hořicích, od akad. malíře J. Prouska v Turnově navržený a hořickým dovedným truhlářem p. Majorem zhotovený. Mimo Hořice postaven též u škol v Turnově v městských sadech okrašlujícími spolky. Práce původní, česká na základě lidových