Ze života českého učitele na konci stol. XVIII.

7. 1789 d. 22 února v Chrudimi. Krajský hejtman oznamuje, íe učitelům koleda i na dále patří. Resolucí. Od slavného zemského gubernium pod datum 12 února na dotazování, jak se strany obyčejných koled, jichžto mnohý učitel čtverý a čternáctery ročně k užívání měl, kdežto některé obce všecky takové koledy skrze onen nový novoroční dárek za vyzdvižený držejí, jinší pak na tom stojejí, že by všecko učitel sám dům od domu zbírati měl, skrze nejvyšší dvorský dekret od 2 listopadu 785 přišlo k vyzdvižení, jen ono při vánočních svátcích obyčejné vykuřování, to se však učitelovi skrze dvorní dekret od 6 července 786 roku uvedením novoročního daru vynahradilo a přitom skrze následující dvorní dekret od 19 října 787 zase poručeno bylo učitelům nejen naturální a dávky peněžitý, jenž vé fassí a vyrovnání svůj grunt mají, ale taky od zvonění proti povětří a od vykuřování, ačkoliv oboje přestalo, Vyměřený dávky na peněsích aneb natarálních dále vybejvati a jak vrchnost tak obce k tomu přidržeti, tehdy mají odsud učitelové při jejich obyčejných rozličných koledách nejen hájeni bejti, nýbrž k uvarování meškání skrze vlastní učitele v zbírání a tak dále představení poukázáni býti takové zbírky sami na sebe vzíti a učitelovi naproti quittanci je odevzdati; kde pak by se bylo jednosvorné narovnání mezi učitelem a obcí stalo na místě všech takových koled jistou summu dávati, tehdy to tolik činí, aequivalent, má při takovém narovnání zůstati. Strany posvíeenských koláčů má přijít též na dorozumění mezi obcí a učitelem, jestli se to na starý obyčejný spůsob a fassí zgruntuje, nebo koláče in nátura dávati, aneb za 1 kr. aneb 3 d. platiti. Dle toho mají učitelové nejen při jejich starobylých rozličných koledách hájeni bejti, ale taký k jejich rukám týhodní školní peníz a novoroční peníz skrze obec se vybírati, ale taky na zbírání všech takových koled a ostatních učitelovi patřících dávek tím jistěj uvedeno býti, sice oni, jenž by to učiniti zanedbali, při vyskytnouti se mohoucí stížnosti za to státi a trestáni býti musej.

Od král. krajského ouřadu v Chrudimi dne 22 února 1789. — Jan Půlpán.

8.1789 d. 26 června v Sebranicích. Kantor František Střítezský žaluje řediteli panství, íe mu nekatolíci desátek atd. dávati nechtějí. — Urozený pane vrchní! Níže podepaaný kantor Sebranický s ponížeností žalobu proti v přiložené specifikaci jmenovitě postaveným nekatolíkům poddaným panství Litomyšlského skládá, kterak ti sami níže psanému k jeho ročnímu vyživení patřící desátek a jiné věci hned od roku 1781 povinnovaně skládati se protivéjí. Protož se níže psaný k urozenému pánu ve vší poníženosti o milostivé zastání a dopomožení té jeho zadržané mzdy uchyluje, poněvadž jemu 1. takové věci hned od roka 1744 vyměřené a k jeho vyživení milostivě přivlastněné a přiřknuté byly, též také 2. těch nekatolíků předkové jakož i oni sami, dokud nekatolí-