se býti nevyznali, takový desátek i s ostatníma věei zcela a zou-plna každoročně jemu odváděli, a až dosavad 3. žádné nejvyšší poručení od skládání téhož je neosvobozuje, nýbrž nanejvýš skládati nařizuje. Signatura v Sebranicích dne 26 Junii 1789. — Franc Střítežský, p. t. 'kantor Sebranický. Na urozeného pana vrchního panství Litomyšlského Franc Střítežský, kantor Sebranický, s ponížeností žaluje proti nekatolíkům poddaným panství Litomyšlského, kteří jemu povinný desátek a jiné věci hned od 1781 až do běžícího 1789 roku v restu stojící skládati se odporují.

Příloha zní takto: „Specifikace. Chalupníci: Koleda aneb dar Novýho roku ročně 3 kr., Sv. flehoře a Želenýho čtvrtku 2 vejce ročně činí za 8 let: Lubna: Franc Pakosta, Jan Zavoral, Matěj Krejčí, Jan Kopecký, Karel Kovář, Jiří Kovář, Mikuláš Kopecký, Jiří Zavoral, Karel Patočka, Pavel Břeň, Jakub Jílek po 24 kr. a Ití vejcích; Střítež: Václav Jílek, Jakub Střitežský po 24 kr. a 16 vejcích; .Široký Důl: Jan Hanuš, Tomáš Břeň, Tomáš Hrnčíř, Jan Břeň, Pavel Břeň. Pavel Beneš po 24 kr. a 1(5 vejcích. — Specifikace roční povinností: v Lubným: Martin Krejčí, Jan Jana, ve Stříteži: Jan Jílek, Mikuláš Jelínek, v Širokým Dole: Anna Kopecká po 3 kr. Novýho roku, po 1 čtvrci žita a ovsa desátku. po 1 bochniku chleba, po 1 koláči a po 6 vejcích."

Dle zápisu na zadní straně znělo vyřízeni stížnosti této následovně: „Rychtářům Střitežskýmu, v Širokým Dole a v Lubným se nařizuje, by oni v přileže-jicim poznamenání vyjmenované nekatolíky v čas příležitý a jim dlužníkům k pla-•cení pohodlný, ku přikladu po žních, k zapraveni těch učiteli Sebranickému povinných a neodvedených desátkův přidržet hleděli. V zámku Litomyšlským dne 4 Julii 789.«

9. 1790 d. 20 února v Heřmanicích. Učitel Petr Procházka žádá vrchnost za dříví na vytápění školních světnic. — Na vysoce slavný hraběcí vrchnonditelský ouřad ve vší poníženosti se uchází níže psaný učitel školy Hermanské a prozebně žádá o milostivou resoluci! Předně k vědomosti sloužím, že dítky do Hermanské školy choděj, aby normálního spůsobu cvičené byly a škola dle toho spůsobu dvoumi světnici jest vystavena a spořádána. Však ale žádných dříví k topení odnikad učitel nemá; ve dvouch světnicích v stavu topit nejní. Když v Hermanicíeh byl školní p. komisar, tak mu to bylo předneseno On vzbuzoval rychtářové z těch obcí k tej škole patřící, aby dříví zaopatřili od obce. Na to rychtářové odpověděli, že žádných lesů nemají v těch obcích a sami draze dříví kupovat všecko musejí. Protož jim p. komisar radil, aby žádali milostivou vrchnost o dříví a patřící k té škole aby ho zdělali a odvezli. Na to oni žádali předešle pana vrchního a žádná na to resolucí nepřišla. Pročež školní učitel v největší poníženosti přednáší, že ani dítky pro zimu se učit nemůžou, poněvadž čím topit nejní a učitel prostředků nemá, z čeho by ho koupil; tak o milostivou resolucí a prostředek, odkud by takové dříví dostat mohl, poníženě žádá. — Petr Procházka, učitel školní. Na vysoce slavný hraběcí vrchnořiditelský ouřad ponížená prozba ode mně vnitř psaného. Praes. 20 Februarii 790.

Povolen mu sáh měkkého loupaného dříví z Přívratského hájemství, aby si jej Heřmanská obec odvezla.