Bzenecko.

1. Pranostiky hospodářské a jiné zvyky. Příchozí ze mše na Novy rok zastaví se u dveří a říkají přání novoroční takto: »Vinšuju vám ščasné a veselé svátky, co sme si na milém Pánu Bohu vyžádali, předně zdraví, pokoj svatý, po smrti království nebeské. Pochválen buď Ježíš Kristus.« Má-li kdo štěstí na Nový rok, má je po celý rok. Dne přibude »na nový rok o slepičí krok«. V sobotu musí slunko vysvitnouti, třebas jen na chvilku : je to den Panenky Marie. Den před sv. Třemi králi světí se voda třikrálova; svěcenou křídou napíše se na dvéře + K + M + B (Kašpar, Melichar, Baltazar). »Na Tři krále o hodinu dále.« — Dne 2. února světí se hromničky, jež rozsvěcují, když někdo-umírá, aby měl lehkou smrt; při bouřce, aby hrom neudeřil do chalupyv aby nezapálil. Hrom je horký (zapaluje) a studený (nezapaluje, objevuje se v tak zvaných »hromových kamenech«). »Na hromice o dvě více«.

Na sv. Blažeje (3. února) světí se chléb a koušček z něho zastrčí se do střechy, aby nechytla. — Na- sv. Hátu (5. února) světí se vodar kterou kropí se pole a zahrady, aby jim ščúři a žúžel všelijaká neškodili. Pořekadlo: »Svatá Háto, prosím za to, nedopúščej našemu příbytku, ani našemu dobytku.« — Na sv. Longina (15. března) má se sázeti přísada, aby ju nežraly húsenky. — Fúká li větr dopoledňa na sv. Josefa (19. března), bude fúkat až do sv. Jana (16. května). — Na sv. Floriána (4. května) mají rozhrabávat »krtičince« na lukách. — Na velký pátek nemá pršet, sice bude žíznivý rok. Ráno má si každý vodou z potoka umýt tvář i tělo, aby nedostal prašívky; i krávy a ostatní dobytek má se polet vodou z potoka. Mytí to děje se na památku, že Pán Ježíš pokřtěn byl od sv. Jana Křtitele vodou z řeky Jordánu. Zemí nemá se liýbat, protože tělo Páně v ní odpočívalo. — Na sv. Marka (25. dubna) mají se sázeti jádra okurková, když je hodně hodin. V Boží hod velikonoční světí se v kostele vajíčka a buchty. Slupky z vajec svěcených házejí se na přísadu, aby se udařila a dobře rostla. V den 1. května zastrkuje se do střech haluz střemchová, aby tam nechytlo. Chlapci stavějí »máje« ; na samém vršku jsou různé předměty zavěšeny ; kdo z chlapců vyšplhá se vzhůru, může si vzít jeden předmět. Lezení »hoře« opakují se tolikrát, až nahoře nic nezbude. Potom si chlapci s děvčaty zatancují kolem máje, třeba i bez hudby; chlapci dovedou tak pískat do tance, že muzikantů není ani potřeba.

Na den nalezení sv. Kříže (3. května) stavějí se křížky ze dřeva páleného o bílé sobotě na pole a zahrady, aby je krtiee (krtci) nerozrý-valy. O Božím Těle, o Vzkříšení při slavných průvodech nosili radní páni nad knězem, nesoucím Nejsvětější Svátost oltářní, »ponebí«, (nyní