Jako psávali Slováci Trenčanské stolice okolo r. 1600.

Roku 1574 sepsány byly zemským pánem Janem Szunyogh důchodky evanj. farářů a rektorů Kysucko-novoměstských, a toto sepsání obnoveno bylo r. 1586, a konečně r. 1601 svobodným pánem Mojžíšem Szunyok*) na hradě Budatínském u Žiliny, potvrzené, a z původiny do visitač. protokollů superintendenta Eliáše Laniho, doslovně vnesené bylo.

0 jakémsi důsledném pravopisu v listině této, ovšem, řeči býti nemůže; avšak snaha, česky psáti, vzdor častým slovakismům, poznati se může. Přirozeně; nebo bible české, kancionály, postilly, agendy a modlitební knihy užívali .všudy na Slovensku české; a nevím, co by si byli počali, kdyby českou řeč za cizí, Slovákům nepřístojnou, byli považovali? V novších časích uvádí se sice už v mnohých evanj. církvích Slovenčina, jako řeč bohoslužebná, ale bez českých kancionálů, zpěvníků, modlitebných knih, poslil a biblí, ani tam se cele obejíti nemohou; a lak kněz káže slovensky — pakli správně slovensky umí, — ale sbor zpívá česky. Neostýchám se vysloviti lítost nad zanedbáváním české řeči v chrámě

1 v škole u nás, nebo lid se zálibou čte české bible, a zpívá z českých kancionálů, a když kazatel populárně, ovšem že bez trivialností, zná česky kázat: nemusí se báti, že by mu lid nerozuměl. Lid mu jistě lépe rozuměti bude, než když v řeči míchá slovenčinu s češtinou proto, že sám vlastně ani jedné obstojno neumí. Listina níže v celém znění podaná, jest ukázkou, jako naši Slováci před třemi sty lety psávali.

Tuto gest neyhlawněgssý kostel, a při tom obidlený ffararowo a Sskolnykowo. Messťane platiwagj Rocžne ffararowi podle prutůw a kusůw Rolných a popluzy: Městských Ražy**) Lukán 12, Korecz geden, a Mierku gednú. Wssak že gestliby pomimo toho Pusté byli, od tých magj Mericze dáwati tý, genž po ných Požitky brati budu. Owsa nápodobně wychazj. Na Božj Narozenj a o Božym těle od některých Roly oráczych, které powisse Města gsau pod gmenem dežmy wycházy fl. 4. platu. Koledné fl. 1. Gindy fararowy od třech zemý kopne sslo; ale poněwadž Obýwatele Stolycze tpgto dežmi na Platech Piatjwali, y tuto ne Kopné, ale Penýze se dáwagy. Každý hoffer aneb Chalupnýk platy do Roku pett peněz, a každý hoffer Podlidnýk půl třetího penýze.

K tomu ma farar Země Oraczý y Luky. K tomu v Póly Nowomest-skem na země se wysýwa wýcz méně dwaczet Luken: Sena se též na-