Knížka mlynářům k všelijaké potřebě prospěšná, psaná roku 1804*).

(S 2 vyobr.j

Oprava mlynářům pro všeliké věci, aby nemoh žádný nic uškoditi. Předně a nejprve pro mlejn anebo od lidí byl by zostuzenej, tak toho můžeš napraviti; vezmi verbenu, vratič, toten, čertikus, turánek, ať jisto mezi matkama Božíma trhaný, vař to v novém hrnci na Novou neděli. Krop s tím po mlejně a okolo mlejna; pomůžeš sobě. Zku seno jest.

Abys měl dosti mletí nad jinšími, řekni, učiň takto. Vezmi křtící vodu a dostán ze tří mlejnů šrotu, zmíchej to s tou vodou; dej ho sobě pod svou kypřiči pod oba konce. Jistě mletí míti budeš nad jinší mlynáře.

Aby mlejny čerstvě šly a dobře mlely, vezmi vejtěrek, co s ním koně otírají, když je češou a k tomu vezmi dřevo jeřábové, které roste v kopci mravenčím, udělej z něho klíny; utvrď s nimi kladnici. Zvíš, že semeleš více na jednom složení, nežli někdo na dvojím. Zkušeno jest.

Aby kamení dosti mouky dávalo, natrhej v nové dny spořičku, tu kde slepice nedochází, a vezmi houbu z vlaského ořechu, vař to v octě a potom s tím potírej kamení. Hojnost mouky nameleš, až se jí sám podivíš.

Kdyby tobě někdo kamení pokazil, že by se šlemilo, vezmi svěcené vody, směj s ní kameny oba, potom je vykřeš, vezmi ten šlem, vyvrtej díru ve stěně, tu, kde by nebyla naštípená, vsyp do ní ten šlem, zaraz klínem hlohovým. Zvíš, živ kdo ti uškodil, všechno se v ůom staví, vyndáš-li to, pomůžeš mu, nevyndáš-li, musí umřít.

Kdybys chtěl mlynáře zostudit, vezmi slepé štěně a sovu i s peřím, spal to v novým hrnci na prach a dostaň vodu, co s ní umrlého mejou a vezmi ze tří nových hrobů hlíny, zmíchej to všechno spolu. Vylej mu to přede dvéře, dobře ho zostudíš. A vleješ mu trochu toho na žlábky, budou se mu mlejny lámat.

Kdyby tobě někdo mlejny pokazil, že by se lámaly, tak sobě pomůžeš. Jdi na zvonici, vyraz klanici od zvonu, udělej z ní 9 hřebíků, vraz je na kříž do kola a čep s ní taky přitáhni; nebudou se mlejny lámati. Zkušeno jest.

Abys kamení často nekřesal, dostán od zlatníka strusky a vezmi cicvárové semínko, dej to na spodek, pusť mlejn, ať to rozemele ; tak

*) Sbírka pořízena byla majitelem mlýna na Rokycansku. Mlýn přecházel dědictvím po otci na syna; lze tudíž souditi, že tradice tyto dlouhou řadu let v rodině se udržovaly. — Pozn. red. Srv. s touto sbírkou: Zíbrt, Staročeské obyčeje a pověry mlynářské, nákladem král. České Spol. Nauk.
v Praze 1897."