4. Flašinetář Kudrna rozveselil děti. Kreslil Ad. Kašpar.

velikonoční koledník s vrbovou dynovačkou na ženské, aby je vyšlehal, aby blechy neštípaly (viz na str. 386).

Přibrali jsme také obrázky ze života řemeslnického. Na str. 376 až 377 znázornil umělec práci tkalcovu na stavu v nuzném příbytku. Dva obrázky, jak babička přišla návštěvou do mlýna a děti se rozběhly po mlynici. prohlížely složení staročeského mlýna, zařadili jsme ke článku Hamrlovu o pověrách a obyčejích mlynářských (viz na sir. 368 a 369). Znali jsme.dobře »Babičku« Bož. Němcové, četli jsme ji znova a znova — ale zdá se nám, že skvostné vydání nynější, kde umělec s tak vzácnou dokonalostí a s překvapující věrností zobrazil všecky významné výjevy a známé postavy z >Babičky«, teprve vlastně dovršilo celkový obraz svátečního i všedního ruchu, celého pestrého života, jaký B. Němcová s nedostižitelnou roztomilostí nakreslila, jako by líčení její a obrázky Kašparovy dávno patřily 'k sobě .. . Kdo by pak odolal lákavému půvabu slovného líčení B. Němcové i umělecké, nádherné výzdobě Ad. Kašpara !' Taková kniha nepotřebuje doporučení, bylo by jejím znesvěcením, dopro-šovati se reklamou tak zvané přízně obecenstva ! »Babička« v tomto vydání je naší nejlepší, ryze českou knihou v poslední době a míti knihu tak drahocennou a milou každé duši české v knihovně jest povinností každého Čecha, každé uvědomělé domácnosti české.

Do města i do dědiny přicházejí lidé, aby něco prodali, aneb aby něco správou si vydělali. Jsou to: říčiéáři, drátaři, sklenkáři,