smolaři, vápenčáři. Říčičáři prodávají říčice a sila a provolávají při tom: >Kupté říčicé, spravit dejte síta héj!« — Drátaři z liptovské neb z turčanské stolice spravují rozbité hliněné nádobí a volají takto: »Dajtě dratúvat héj!< Prodávají i pasti na myši. — Sklenkáři z moravských Kopanic (Kopaničáři.) >Kúpjá sklenky, koštýře (násoska na tekutiny), prosím pekne, kúpjá<. Smolaři: »Kolomáz, kolomáz!< —¦ Vápenčáři rozváželi vápno a nabízeli je ke koupi: »Vápo, vápo, vápo, váp!« a prodávali je ha mírky (asi 2 litry) dřevěné.

5. Babička »nesla s půdy kolovrat! Začátek přástek. Kreslil Ad. Kašpar.

A. Pověry, a) O můře. Můrou jest člověk za trest. Ani nechce a musí přece v noci »cuckat krývc Člověk, kterého >múra tlačí«, nemůže dýchat, hubení a chřadne. Nemůže-li můra na člověka, jde do lesa na stromy. Můra se protlačí třeba *aj klíčovú dírku«. Než vleze do sednice, tož vykuchá ze sebe střeva, a teprve když jde zpátky, zas je do sebe dá. Když však »negdo na ňu čúhá a střeva v ječmených plevách ovála, tu ona nemože je dát do sebe a umře.«

K nějakému člověkovi chodila taky můra. Probudil se a slíbil jí skyvku chleba. Drahého dne přišel si pro chleba jeho nejlepší přítel. —