Předchozí 0393 Následující
str. 382

Dvanáctiletý chlapec měl rovněž trápení od můry. Rodiče jeho poslali ho k muzice, aby zvěděli, je-li to opravdu můra. Druzí chlapci měli dávat na něho o půl noci pozor. Chlapec byl vesel, tancoval, dováděl a najednou — ztratil se ven. Nikdo si toho nepovšimnul; až za chvíli šli ho hledat a našli jej celého ztrápeného na dvoře. »Proč šél's ven?« ptali se ho. »Nevím, ale když to na mne tak volalo!«*)

b) Ó zloději: Zlodéj může uspat, omámit kohokoliv, aby mohl bezpečně krásti. Omámil jednou mladého sedláka i jeho ženu; nevěděl, že je u nich noclehář. V noci zloději přišli, vyvedli z chléva koně, za-přahli a naložili plný vůz obilí. V tom vyjde noclehář a ptá se jich, co dělají? Když neodpovídali, věděl hned »kolik uhodilo« a šups do sednice zbudit hospodářa. Ten ale ani hni, jak zabitý ležel. Potom omyl mu obličej vodou, a procitl. Vyšli ven — ale »kde bylo zloděj o m konec«!

c) Hádání se sítem. Má-li někdo podezření na někoho z krádeže, anebo odejde-li někdo z domova bez vědomí rodičů, a nemohou-li zloděje neb odešlého najíti, vezmou útočiště k hádání se sítem. Na sílo do »lubu« (dřevěný okraj síta) zapíchnou nůžky jednou špičkou; sílo vezme se za druhou špičku na prst a říká se evangelium sv. Jana: »Na počátku bylo slovo, slovo bylo u Boha a Bůh byl slovo«; při posledním »slovo« otočí se síto na prstě, nůžky volnou špičkou obrátí se k té straně, kde je zloděj aneb uprchlík z domova. A dle toho znamení vypátrali zloděje, shledali se s uprchlíkem.

O čarodějnici. Když se kráva otelí, přijde do domu čarodějnica »něco si vypoščat«. Když se jí to nepodaří, pokradmu aspoň na dvoře si vezme, Má-li jen malý kousek, může učarovati. Kráva přestane dávat mléko, poněvadž »bosorka« ju odojuje. Jestli se nemůže smetana v >ma-slínce« utlouci, rozpálí se pec a nestlučená smetana hodí se do ní. Čarodějnice přijde, neboř ji pálí celé tělo. Jiná rada o stloukání. Maslínka vypláchne se tříkrálovou vodou a svěcenou vodou, a smetana utluče se snadno. — O bídě: Bubnovali nožem, vidličkou neb lžicí na stole jest — svolávati bídu do dortlu. Ostatně bídy jest už jenom kousek; každý chudák ubere jí trochu: čím tedy více chudáků, tím méně bídy. — O kukačce: Kdo slyší po pivé kukati kukačku a má něco peněz u sebe, budou se u něho peníze držet po celý rok. — 0 kýchnutí: Třikrát po sobě kýchnouti jest křesťanské a dotvrzuje pravdu slov právě mluvených. — O stáří rostlin a zvířat: Lid si vypravuje: Nejstarší je dub, ten spadne za 200 roků. Jelen v haluzích jeho najde smrt. Havran »paství se« na těle jelenové. — 0 klekanici: Matky říkají dětem, aby před klekáním přišly domů, poněvadž by je mohla vzíti kle-kanica. — O Peruchtě vypravuje se, že chodí před štědrým večerem


*) O můře psali: Fr. Stránečka, o lfčení prostonárodním v čas. Mat. Mor. XI. str. 202. — Fr. Bartoš: Ze života lidu moravského. Č. M. Mor. XII. stí-. 7. — Fr Bayer: Národní pověry a obyřeje v okolí Rožnovském, v Č. M. M. VII. 86. Zygmund Wierzschowski „Zbior wiadomošci do antropologii krajowej" r. 1889. str. 186.

Předchozí   Následující