Bzenecko.

a) Hry chlapecké. V míč (haban) hraje se takto: chlapci opatří si míč a liskanku (pálku), rozdělí si hřiště na předek, kroky a zadek. Pár chlapců stojí v předu, pár na krokách, třetí dvojice v zadu. Jeden z předních hráčů nadhodí míč, druhý zasáhne míč liskankou, a míč letí hodně daleko. Hráč s pálkou běží až k zadku, zaklepe na kámen a běží zpět ke krokům. Hráči zadní snaží se zachytiti míč v letu, což je konec hry, a dvojice se vymění. Letí-li míč a hráči zadní jej nechytnou, snaží se běžícího »předka« trefiti kamkoliv na tělo až do kroků. Podaří-li se to, je konec hry.

Za pase: dva chlapci chytnou se do křížku a snaží se jeden druhého povalit na zem. Kdo je »hoře«, zvítězil. 0 knoflíky: buď bije se jimi o zeď, a čí nejdále zaletí, vyhraje. Skoky do výše, do šíře, hloubky a dálky; skok o tyči. Na jaře před setím a na podzim po žních pouštějí draka. V létě rádi se koupají v řece Moravě větší, menší v potoce nebo ve svodnici. Čas na koupání je určen pořekadlem: >Na sv. Dach, do vody buch! Na Boží Tělo, do vody smělo!« V zimě stavějí »panáka« ze sněhu (sněhuláka), klouzají se neb bruslí na ledě a jezdí s kopce na sáňkách. — Asi před 50 lety byl oblíben zvláštní druh sáněk, říkali jim »panakrlata«. Vespod prkno na dvou obručích v předu vzhůru zahnutých. Na prkně se stálo. Jezdci i jezdkyně opírajíce dlouhou, zašpičatělou tyčí o led, uháněli s větrem o závod.

b) Hry a zábavy děvčat: menší spokojí se jakoukoliv zábavkou; panenka, hadříček, kus papíru lesklého zabaví mysl dětskou třeba po dlouhou dobu. Na »schovávku« je oblíbená hra dívčí; které chodí už do školy, hrají si s kamínky, vzhůru je vyhazujíce, a buď na dlaň a na vrchní část dlaně, na prsty chytajíce; různé uspořádání této hry je zajímavé a vyžaduje značného pozoru a dovednosti oka i ruky. Házení míčem o zeď, nebo v kole zabaví školačky velice dlouho. Hry děvčat střídají se s popěvky a říkadly: »Kolo, kolo mlýnské, za čtyry rýnské; kolo se nám polámalo, udělalo »bác«. Na bác sednou si dívky do dřepu. Jiná hra »na kolo«. — En ten, týny, sauraka týny, sauraka tyky tak: buja, buja ven (nebo buja bum). Na koho padne při počítání slovo >ven« nebo »bum«, musí z kola ven.

e) Zábavy svatební: Kopisťová. Družky a mládenci po páru chodí dokola a zpívají: »Mám palicu mám, komu já ju dám? Hodím já ju do močidla, aby se ně omočila, mám palicu, mám, komu já ju dám?« V kole je mládenec s »kopisťú« v ruce. Na druhé >dám« zadrhnou hudci »tratam«. Mládenci poskočí ku předu a chytnou se přední družky. Mládenec v kole pustí při »dám« kopisť a chytne některé družky; dokud se mu to nepodaří, zůstane v kole. Pro větší však veselí a zábavu postarají se mládenci, aby nezůstal v kole.