str. 454
13 listopadu 1790. — Matěj Čásek, školní učitel v Cerekvici. Na urozeného pana vrchního ponížená žádost.
17.  1790 d. 22 listopadu. Obec Střenická zdráhá se dávati po-snopné učiteli Litrbašskému, poněvadž u nich nikdy proti mračnům nezvonil a vlastní jejich učitel že nouzi trpí. — Obec Střenická. Dle obdrženého   poručení   a   nařízení   urozeného   pana   vrchního,   že   se Litr-baskému panu kantorovi   oné tak  nazvané Wättergarben   přeci dáti mají za tento běžící 1790 rok, které obec naše   nikdy takové jemu   dávati se nespečovala, dříve než jsme nového   učitele měli, a také již skrze 6  let, co učitele   máme,  jemu se dávaly   z tej   příčiny,   že náš učitel   měl pří-pověď  s fundum a skrze ten   čas věčím   dílem   od dobrodincův  živ býti musel; že ale se to již dlouho protahuje a jemu nic nepřichází a vždycky věcí drahota a těšší časové a neúroda nastává, tak že dobrodincové jemu pro nedostatek sloužiti nemohou a on nouzi trpěti musí, z tej příčiny se letošního   roku  jemu oné snopy   daly.    A jestliže  by to  jinače  býti nemohlo, než že se Litrbaskému dáti musejí, tak se mu to musí od našeho učitele   v penězích   vrátit,  jak sobě   to sám při slavné komisi   vyšacoval a vytakxiroval.
Dříve ale žádáme od něho míti, aby se poukázal, že to od našich předkův on má pod dekretem písebně, že taková věc jemu patří a že jsme jemu takové věci povinni. Pokudž on nebude moct toho proukázati, tak také k srozumění bude, že jemu to nepatří, neb u nás jak živo žádný kantor z Litrbach proti mračnům nezvonil.
Pročež se vší ponížeností prosíme a žádáme, aby se jedenkráte tomu prostředek dobrý učinil a ty roztržitosti a ta neláska mezi nimi přestala. Neb z toho samé pohoršení přichází, když my jedenkráte jsme naši práci k tomu vynaložiti museli a taky též hotový peníze, aby učitel byl, a sice z nařízení císařského, tak my na našem učiteli přestáváme a chceme, aby on živ býti mohl, a jinšího dokonce nepotřebujeme a dva živiti nemůžeme A jestliže to jinače býti mocti nebude, než že bychom dva kantoři živiti měli, tak to nejní věc tak lechká, aby se to přehlížeti mělo. Neb když Litrbaský kantor přijde, aby náš od varhan ustoupiti musel, a ještě mnozdykráte chlapce k nám pošle, který nám při službách božích samý roztržitosti činí, protože my Čechové a on Němec jest, a tak to mnozdykráte ještě při službách božích k pohoršení bývá, pročež s ponížeností prosíme a žádáme o dobré pořízení, aby to dobře bylo. Dne 22 Novembris 1790.  —  Stalo se ode všeho sousedctva společně.
18.  1790. d. 3. prosince  v Cerekvici.   Učitel M. Čásek  stěžuje si vrchnímu, že mu osadníci desátek dávati nechtějí. — Urozený pane vrchní! S ponížeností žádám, aby nějaký prostředek učinili s těma lidma, kteří mně desátek odváděti nechtějí; neb čím déle tím více jich přibejvá, tak že již i někteří katolíci, kteří vždycky své povinnosti mně   odváděli, letošního roku   (nevím z jaké rady aneb z čího ponuknutí) již neodvedli a  odváděti   nemyslejí,  jmenovitě   v   Javorníkách  Jan   Moravek   a  Jakub Abraham  za letošní  rok,   Jan Kalas  již   za 3  léta.   Může bejt,  že ještě