někteří na to myslejí, aby mně nic nedali; neb až posavad mnoho jich ani velebnému panu faráři neodvádělo. Go se ale nekatolíkův doteče, z Bohňovic sem dostal odpověď od rychtáře, že se odvolávají na předešlého pana vrchního, který jim řekl, že by mně nic nebyli povinni dávat, jen tenkrát, když by mně v nětčem potřebovali. Z Bučiny a z Javorník sem až posavad žádnou odpověď nedostal. Nejponíženěji žádám urozeného pána o zastání. — Matěj Cásek, školní učitel v Cerekvici. — Praes. d. 3. Decembris 790.

19. 1790. d. 4. prosince v Sebranicích. Učitel Fr. Střítežský stěžuje si, že mu nekatolíci nechtějí dávati chleb.. — Urozený" a vzáctný vladyko, pane vrchní! Níže psaný z poníženosti ruce líbám a žádám o milostivé zastání stranu těch nekatolíků. Oni mně chléb nechtěj nikoliv dát. Vymlouvaj se, že jim ráčili nařídit místo chleba 6 kr. dát. Ráčej milostivě oblíbit mou fassi přehlídnout. Tam stojí 9 kr. Ale to je všechno šacovaný na peníze proto, aby se vědělo, jak mnoho celoroční služba vynáší, ne aby oni mně to penězi platili. Dybych já od nich za chléb peníze přijal, tak bych sobě i po mně budoucím nástupníkům zle posloužil, protože by se toho všichni kolatorníci uchytiti a chléb by mně platit chtěli. To já přímout nemůžu a taky nesmím. Chléb, obilí, koláče, vejce, to je můj deputát, abych sobě nemusel chléb kupovat.

Z poníženosti žádám, aby ráčili jim nařídit, aby mně mý všechny patřící věci za dvě léta odvedli, abych s nima více mrzutostí urozenému pánu nedělal. Ráčej milostivě odpustit. — Franc Stříteský, kantor Sebran-ský. — Praes. d. 4. Decembris 790.

20. 1790. d. 6. prosince v Cerekvici. Učitel M. Cásek žádá po 15leté službě vrchnost za dekret. — Vysoce urozená sv. římské říše hraběnko, paní nejmilostivější! Poněvadž již skrze 15 let povinnost školního učitele a spolu kantora na panství Litomyšlském ve vsi Cerekvici (však bez všeho dekretu milostivé vrchnosti) zastávám a nyní jakožto approbirovaný v normálním vyučování od pana krajského komisaře k tomu napomenut sem, abych od mé místné milostivé vrchnosti v mém ouřadu potvrzen byl: pročež co nejponíženěji Jejich hraběcí Milosti žádám, by mně list mého potvrzení co nejmilostivěj uděliti ráčili. Já všechno dobré pro mou milostivou patronku od Boha žádati budu. Vysoce urozené sv. římské říše hraběnky, paní nejmilostivější nejponíženější klient Matěj Čásek, školní učitel a kantor v Cerekvici. Dne 6. prasince 1790. Na vysoce urozenou sv. římské říše hraběnku z Valdštejnu rozenu hraběnku z Ulťeldu, panství Litomyslského administratorkyni, paní nejmilostivější, nejponíženější žádost Matěje Čáska, školního učitele Cerekvického, za obdržení potvrzujícího dekretu na školu Cerekvickou, jakž vnitř.

Alžběta hr. z Valdštejna vydala mu žádaný dekret ve Vídni dne 15. prosince 1790, a on proto již dne 8. ledna 1791 opětoval svou žalobu: „že totižto mně a katolíci žádný desátek odváděti nechtějí a to sice hned od prohlášení tolerance, ano již nyní také někteří katolíci se toho chytají, že mně již drahý a někteří třetí rok takový desátek neodvedli, jmenovitě z Javorník."