Předchozí 0499 Následující
str. 488

@NZ@Otázky a odpovědi

Veleslavínův Hospodář.

(Prof. Ž.) Obsahuje: 1. Jana Brtvína z Ploikovic pojednání o hospodářství, tištěné již r. 1535 a 1540 s názvem »Knížka tato dvě stránky v sobě drží, o spůsobu a životu křesťanském, o pořádku s strany hospodářství« ; 2. Mikuláše Černobýla ze Žatce Správa a spůsob hospodářství; 3. »Traktát o odúmrtí, písmo přivodí mistr Jan Hus.« Srv. Jireček Jos., Rukověť liter, české I. str. 104. O obsahu a jeho důležitosti pro studium lidu českého podal podepsaný článek ve Vlasti III., str. 336. Jak upraven titulní list a jak sestaven jest obsah (návrh ku hospodaření), poučují připojená dvě vyobrazení (na str. 480. a str. 481.).

    Č.. Zíbrt.
Sanitráři slezští v Uhrách.

K zajímavým příspěvkům posud uveřejněným v »Českém Lidu« »o sány tmících« dovoluji si přidati další příspěvek z r. 1844. Zmiňuje se o nich J. Winkler, v Květech 1844. ó. 75, 76. Idealisu-jícím způsobem tehdejších dob vypráví o sanytrnících, nebo (jak je na Slovensku zvou), »prachařích« slezských, kteří každoročně v počtu as 400 mužů z Těšínská do Uher vycházejí. Rozděleni jsou ve skupiny pod určitými mistry, nebo-li majetníky varů, jichž se této doby (1844) asi na 150 v Uhrách počítá. Bývalí dříve osvobozováni od služby vojenské, i v době války; a i nyní úřady vojenskými při svých pracích jsou podporováni. Svůj výrobek sanitr odvádějí za určitou odměnu do c. k. skladu; přednosta jejich v Bystřici na Těšínsku vede celou agendu a dopisuje si s náčelnictvím dělostřeleckým a domácí politickou vrchností. Většinu roku a to od jara do zimy tráví v cizině. Teprve koncem prosince nebo počátkem ledna vítají rodné Bezkydy, přinášejíce zároveň radostné Vánoce. Přichází rychlým krokem i masopust a jeho zábavy. Staří i mladí sejdou se v hospodě, staří sedí za stolem při sklenkách, mladé láká tanec. Při stěně na pavlači nebo na prostém lešení sedí muzikanti. Housle, basa a cimbál vysílají své zvuky, ty umírají zprvu nepovšimnuty v koutech světnice, až pomalu rozvine se kulený či dajč. Má tento své variace dle rychlosti kroku se lišící: kakus, kroček a smyk. Kulený změní se v dvou-čtvrteční kalamajku. Tu dvojskokem na jedné noze všichni změní krok a trojkrokem slaví se na druhou nohu, aby dvojskokem dále pokračovali. A tak to střídavě jde až do únavy, anebo až se kalamajka zase v rej-dovák promění. Po odpočinku struny počnou se opět ozývati a to zvolna, jak toho »povolná« žádá, v níž každý pár v kruhu malém zvolna kráčí jeden proti druhému. Konec masopustu — počátek loučení. Již v pondělí po obrácení sv. Pavla (25. ledna) zase znovu se určuje, kteří pacholci ku kterým mistrům čili majitetům varů půjdou. Bývá to na jarmarku v Jablunkově, kde se všechny přípovědi konají. Blíží se den sv. Josefa a vzpomínka na blízký odchod působí zármutek v rodinách. Družina určila odchod na čtvrtek po sv. Josefě. I vůz je najat, aby je do Jablunkova, ba až do zahraničního městyse Čadce odvezl. Den se roz-


Předchozí   Následující