Předchozí 0028 Následující
Leoš Janáček:

Nápěvky dětské mluvy.

Jakýsi dravý pták v nedaleké oboře zamlaskal si již zlověstným kři-



Olejová lampička na peci a oheň na ohništi míchají na našich obličejích žlutavou ,s rudou barvou a stírají s nás veselost. Lidka podívala



Ponejprv sledovala Lídka činnost v jejím vývoji; zahrála si poprvé a to důstojně — s časem, když řekla, že se mo(d)lí.

Rozeznala nejdříve, že to, co jest, i trvá. Jest to první krok z přítomna do budoucna. Co dítě prožije, jako by zapadlo. Jeho jest očekávané ráno, nový den, jeho jest budoucnost.

Jen jedenkrát, tak bezděčně, poohlédla se Lidka do minulosti. Matka



Když vysloví děj v přítomnosti, pak dušička Lidčina připne si křídla, aby se s ním mohla přesmyknouti do budoucnosti. Slyšel jsem první, nesmělý vzlet. Kdy vzlétne tak vysoko, že dotkne se až obrazné mluvy? Tane mi na mysli případný příklad: Vachník syn žil dříve pod


Předchozí   Následující