Lidové léčení od Opavy.

Bradavky. Bradavky potírají se »mlékem« pryšťa čili zajičiho mléka (pryšec) neb štávou vytékající ze spalovaných svěžích březových proutků, shnilým jablkem neb nevařeným hovězím masem v době, »dyidě měsíček nadul«. Také bradavniku (světlík lék.) se užívá. (Ze Stěbořic.)

»Brajny« (záškrt). Od této zlé nemoci přikládá se na krk roze-třený špek, »ale málo co pomože, jako všecko inše«.

jfiemer je taká sliga na rameně, a idě až ku krku. Je to zastaraná přesilenina, boli moc, maže a rozmazuje se.«

»Spadnute čepky (mandle) napravnju se palcem lebo vařeehum. To se naprem palcem lebo vařeehum tahně nemocném v hubě po pod-nebju od zadku na předek a potem se mu zdvihaju čepky na krku. To se postaví člověk před nemocného, da mu svoje všecke prsty za hlavu a palce pod spodňu škraň (- čelisť) a tahně potem palcama až k ušam a dobře přitlačí. Na konec ho volno potáhne za nos nadut a nemocny tahně do sebe pomaly dech. Dyby honem vdechnut, spadnu čepky zas.*

Čeva (— střeva). »Jak měl kdo zamotané čeva, kázal holasovsky dochtur dvum chiopum ho (nemocného) zdvihnuť zhuru nohama. Un potem s nim zatřepal sem a tam a bylo dobře«. Od zapaleňa čev (zánětu střev) pije se pravý »romenek« (heřmánek) v mléku (pro děti) neb vodě (pro dospělé) vařený.

Fusak vznikne po náhlém shýhnutí neb jiném rychlém pohybu. »To tak střikne ve řbetě, že se člověk ani zhybnuť potem němože.« Fusak se maže máslem a dobře rozetírá. Také šafranovy flajster se přikládá. »Holasovsky dochtur kázal temu, co měl fusaka, aby mu podaí, co baj pravě byio pod lůžkem (postelí). Jak se ten pro to sehnul, tak mu páru vlepil žitům. Jen se zleknul, vyskočit a byl zdravy.*

»Gicht« (hostec). Od gichtu pijí se pse fijalky (maceška polní), nemocný natírá se špiritusem, v němž jsou smočeny* »mladky švrku* (mladé větvičky smrkové). Též se obkládá nemocný koudelí s kamfrem.

»Hlava«. Od bolení hlavy pije se vodny ščudlek (vachta, Me-nyanthes), též je dobrá »konvalija« ve špirituse vařena (z Mokrých Lazec), dávají se »obkladky* se studenou vodou a octem nebo natírá se hlava »fajnum olivum< (olej) neb chebzovum skurum«; obkládá se listím »chebzovým«, »lopuňovým«, ostružinovým, zelovým neb »křinovým«.

»H listy (škrkavky). »Hlisty su rozmanité a všelijakýma věcma se zbuřu .(pobouří t. j. vyženou). Od obyčajnych hlist (škrkavek) pije sa vratyčkove semeno lebo česnek v mléku vařeny*, »jatovcovy olejek«; užívá se »citvorove* nebo »vratyěkove áemenko« s medem nebo »smaže-nyma slivama (= povidly). — »Kořeň hlistovej zeliny usušeny a na prášek potlučeny da se na ležku vody a vypije. (Z Jakubčovic.)

Od >pazděrnic< (malé hlísty u dětí) koupají se děti v odvaru » pazdera*.