Vybrala jsem z novějších projevů o lidovém umění jen některé význačnější ukázky, nechtíc jimi zabrati příliš mnoho místa na stránkách »Geského Lidu.« Avšak i to, co uvedeno, snad stačí k objasnění hledisek, z nichž jinde počínají pohlížeti na význam umělecké tvořivosti lidu. Jelikož pachtění po světovosti a bažení po »nové kráse » u mnohých z našich modernistů módových, vzniká právě jen ohlasem cizích hesel, možno očekávati, že nejnovější proudy, všude se ozývající, přivedou do našeho tábora, v němž již od let s Českým Lidem v čele se druží zastanci »překonanýeh názorů a odbytých stanovisek,« i vyznavačů »náro-dopisného lyrismu, » také u nás snad mnohého mladého spolupracovníka, jehož svěží síly tu budou vítány.

A včil vám něco povím, co ešče, myslém, nebylo vytiščeno jakživ a nihde Atoš, Francku, tam v kótě — drš hubu a poslóché. Šak li to taky neuškodí. Já su moc dobré, ale dyš mě má nehdo plkotat (skákat) do řeči, to bych mu dal hněď někeró masno na paščeku. Atoš ticho: »Ptal se tebe děvče chlapec, umíš-li ty chleba napícť«; ,co bych bula za panenka, abych chleba nenapekla. V pondělé sem moku brala, vóteré sem osívala, ve středa sem kvas dělala, ve čtvrtek sem ho mísila, v pátek sem pec upálila, v sobotu sem ho vsadila. Aš v nedělu z pece vyšel; můj milé hněď na to přišel. Hněď sem mu ho krájet' dala, velice sem ho chválila. To byl chleba podařené: z obóch kůrek vypadené, vysoké byl jako deska, nakysané jako tříska.'

*

Vykládá se o brblavéch ženskéch. Só obtížný, nedajó pokoja ani mrtvém v hrobě. Nehorší só starý pany (ze zadá se kdosi ozývá: Ja, stará pana se vadí aj s metlo.).

*

,No, Maryšo, hdy bude ta tvoja svajba. Uš máš taky čas. Za chvílu bude pomaly tisíc neděl. Atoš teho hleď, dokáď si mlačí!" >Ja, milé stréčku, to tak honem nejde. Ešče nemám ani vyhlídnutýho fešáka. Ohlášky uš só ve škopku v pocinee (podsíňka) namočený.«

Stařeček nemajó tabáku, rádi by kořili. K Franckovi: »No, Františku, dé špetku (trochu) do fajky. Besteho máš míšek nabité. U mě se jaksi ani nechce tabák držet'. A pořád se mně nechce běhaC pro pakličky. Ono tak nende o peníze jak o cestu. Notoš, nebuď skópé.< Francek se jaksi krutí a naposledy dává dobro radu: »_Víte co, stařečku: Vy odpló-véte a já budu kóřiť! »