Pán Kristus račiž spůsobiti svatej pokoj mezi těmi slavnejmi potentály. V. Mti, milostivá paní, lenu ještě sme nesili u žádnýho dvora, hrubě veliký zimy sou, bude-li se pánu bohu líbiti před svátky něco vseji. V. Mli. posýlám vajec tři kopy. V. Mti. psala sem šafářkám, aby nyní tento tejden neposýlaly vajec, ale aby každá hleděla něco nasadit. Skopitecká má vosmero kuřátek. V. Mti. milostivá paní, V. Mli. oznamuji, již dvakráte se vojáci do domu dobyli, nejprve se dobyli na tu komoru nad mandl, jak vaření; od neděle po žlabe z toho pivovala cihly vylámali, v sobotu sem tam byla, v neděli to uďáli v noci, pobrali plotejse, štokviše, suché ovotee, něco od kuchynskýho nádobí, nevím, jak je mnoho bylo, vostal jeden velkej rožeň a dvoje kozy; podruhé k mandli se dobyli, neměli, co vzíti, vSecko sme jim odnesly odtad i vaření. Tak V. Mti. sem se obávsila, vzala sem dva mušketýře do Tábora z Radenína ; líhají v tý komoře aneb světnici, jak chůvy byly a Pavel s nimi. A tak se varfujeme a stále mluví, že nám položí do domu vojáky, tak ti Charváti pánbu jich zachovej, sou nedobří, lidé bídní s nima, zle jim činí, nevím co dál budeT cely noci nemohu spáti. V. Mti. paní všecka sem nemocna vyraziti ze souženosti nemohu. V Mti. oznamuji, ten posel, jak šel za Její Milostí paní nejvyšší, toť naposledy z Pacova dones psaní k nepříteli a přišel spátkem do Pacova; a potom vzal ženu ušel pryč. V. Mti. Křivková až posavad jest se mnou v domě, ať sobě vaří ta koření všelijaká a píjeje. Markýtka V. Mti. byla s námi a nic mi nepověděla, zase 1o se na ni vyvrhlo, pro Pána Boha, račte mi odpustiti . . . ani choditi nemohla. Z:ise sem ji poslala k Zekmanský mlynářce, aby jí hojila, nebo je vyhojila dva, o nichž sama vím, jako šafáře a jeho bratra vyhojila. Tyto hodiny V. Mli. lokaj přišel do Tábora a přinesl od V. Mti. cedulku, aby se mliční za V. Mli poslalo. Jak íůry budou, ihned já ty věci za V. Mti. pošlu ; však dopustí-li nám z města vyjeti forám, stále na šanc berou fůry. Kulhánek taky měl íůry, dva dni musil na šance dáti voziti a na posledy musil je vyplatiti, chtěl-li je míli fůry. Bídnějšího světa s těma vojáky, šejdskej lid chce míti kontribuci, již i Chejnově byl palent. Piva dává po zámcích vařiti porce sedlákům, po pěti zlatech dává sud piva, žita za kopu korec. V. Mti. milostivá paní, rozumím tomu, že ráčíte se zle míti na zdraví, pánbu račiž V. Mti. pozdraviti, souzeno na tom světě jest. Vajec V. Mti. posýlám tři kopy a milymu pánu bohu V. Mt poroučím. Psáno v Táboře 29 března 1645. Dorota Jinová. — Její Mti. urozené paní, paní mé milostivé cedulka. — [Zuzanina poznámka o skopce a jehňata, o postcetl]

13. Dorota Jinová oznamuje Zuzaně Černínové o řádění vojáku a bezbožné úřednici 1645. V. Mti. urozená paní, paní V. Mti! Ten kvart[y]rmastr až posavad v Hostenici nemocnej leží, má morní. V ty komoře podle Hostenice má vobilí, sejpaje tam, co bere od sedláků. Až posavad salvakvardyje v Starým dvoře jest; vína, to vím jistou věc, za deset věder již vypili, co jim s hůry dávati musíme ; třebas do půlnoci pijí a kdykoliv přidou, vstáti jim musím. To všecko ouřednice svou mateří navozují, jak jim vína dáti nechceme, teda tři štyry dragouny požlú a bili by nás. V. Mti. milostivá paní, ten kvartyrmistr nám tak pověděl,