je osazujíce chlapy jmenovali a tak jejich potem, to jest prací a robotami živi bývali Nebo spravedlivě to učiniti mohli, poněvadž darujíce nepřítele svého hrdlem s ním milost učinili. A nepřátelství to a své nebezpečenství robotami jejich sobě vynahrazovali.

Chlap od chvatem lapení na vojně. Servus latine. To slovo že jest potupné, ukazuje zřízení zemské, které takové slovo za nářek pokládá a těžkou odměnou, že si selhal před právem, říci dopouští, kdo by chlapství nedokázal.

Zeman od země Vojáci takoví bývali u Římanů, kteří když ne-přátely přemohli, děleni bývali zemí, jakožto statkem pozemským. A tak musilo byli v Čechách, poněvadž to slovo zeman ukazuje.

Vejvoda, ale Poláci říkají vojvoda od vojska vedení. Imperator. Daleko lépeji zní to slovo vojvoda slovansky nežli Hejtman německy a poctivější věc je svým přirozeným jazykem mluviti rozuměje, nežli cizím nerozuměje, co mluvíš.

Přástce, čili přástkám, věnoval Český Lid od začátku pozornost skoro v každém ročníku. O přástce na Hané za ruchu výstavek národopisných a hlavně za výstavy Národopisné r. 1895 vznikla takořka literatura zvláštní. Podali jsme v Českém Lidu V. sir. 87, 411, 471 zprávy o hanácké přástce na výstavě a upozornili kromě jiných (viz příležitostné spisy o slavnostech národopisných) hlavně na dvě knížky: Osv. Vídrman, Přástka, prostonárodní zvyk hanácký; děj odehrává se v selské jizbě hanácké v Nákle u Litovle na Moravě, vyd. v Praze, 1895-6 (třikráte!) a na knížku F. S. Procházky, Přástky, prostonárodní zvyky z Moravy, v Praze 1896. V novější době obíral se studiem přástek hanáckých náš vážený spolupracovník dp. Jan Vyhlídal a podařilo se mu sestaviti názorné, poutavé vylíčení zimních večerů v jizbě hanácké při vrčení kolovratů, hanáckých přástek. Koho by podrobnosti zajímaly (Český Lid již tolikráte psal o přástkách), doporučujeme výborný článek Vyhlídalův ve Vlasti 1904, říjen, str. 25. S ochotným svolením autorovým a laskavostí si. redakce otiskujeme na str. 89 opravdu roztomilý obrázek hanácké přástky podle skutečnosti, zachycený strojem fotografickým. Skupina přá-stevnic, všelijak zaměstnaných, s hospodyní hostitelkou prostřed, s typickými postavami mužů hanáckých — bude se vždy v Českém Lidu řaditi k nejzdařilejším vyobrazením zvyků československých . . . Dlouho asi již také přástka nepotrvá. Zanikne, jako již u nás v Čechách v některých krajích vymizela beze stopy a bez paměti. .. Potom bude vždy náš obrázek vítán jako památka na přástku také hanáckou, vedle přástek domažlických, blatských a jiných, jejichž vyobrazení Český Lid již uveřejnil. J. Vyhlídal provází vyobrazení hanácké přástky líčením podle rozmarného článku od spolupracovníka našeho dp. AI. Hlavinky, Obzor, 1899: Přástky na Tovačovsku.