Secesní „Ježíšek" a národní vyšívání.*)

Budeme letos míti »secesního« Ježíška. Toho, kdo by o tom pochyboval, odkazujeme ku prohlídce výkladních skříní pražských obchodů, kde letošní vánoční nadílka je vyložena. Popelničky i stojany na deštníky, vásy, vějíře, vazby knih, tobolky, přesky pasů, košíčky na ovoce, spony a přívěsky, stříbrné příbory, rukojeti holí, rámce obrazů a předstěn, listovní papíry i hřebeny do vlasů, vše, nač se podíváme, modernistickou uměleckostí zrovna překypuje — až hlava by se nám mohla zatočiti pýchou nad tím náhle a neočekávaně vyvstalým naším esthetismem — kdyby tři čtvrtiny běžných výzdobných výrobků, které se nám ta na podiv vykládají, nebyly výrobkem cizím a zbývající čtvrtina namnoze toho cizího výrobku padělkem. Svoji k svému, jako zdravé heslo hospodářské — a při tom dobrovolná poroba cizímu, předem vídeňskému vkusu, jako pokrokové heslo — to jest nejnovější vymoženost české důslednosti.

Novému hnutí umělecko-průmyslovému po anglicku se říká modern style, ve Francii jej označují jako style nouveau, my se vděčně držíme názvu z Vídně zavátého, »secese-«. Naše dámy, také páni, »secesně« se češí, nosí »secesní< pasy s podivuhodnými přaskami, vylasují »secesní« kapesníky, nechávají si >secesně« malovati pokoje a když naši truhláři natřou nábytek brčálovou zelení neb krvavou červení a obrátí skříně a předstěnky nožičkami vzhůru, je to také »secese<.

A tak tedy budeme letos míti >secesního« Ježíška. I děti naleznou pod stromečkem po vkusu dne ozdobené hračky a drobotiny. Bude jich aspoň jistě více než těch, kterým český Ježíšek přinese takovou roztomilou selskou kuchyňku a jiné ryze české hračky, k jejichž zhotovení podal návod p. Smutný v »Českém Lidu,« aneb některé z těch prostých,