Dorota jinová Pacovská.

17. Dorota Jinová dává zprávu Zuzaně Černínové, že ze dvorů- přivezli máslo a jednu tunu že žid plnou dostal, pak že poslala do Radenína pro všecky dvory maso k podělení i také do Chustnice, konečně o neřádném počínání hejtmana a nepravostech jeho a že ještě 50 tolarů za sebou má. Dat. 13. dubna 1645. V. Mti. urozená paní, paní mně milostivá. Dnes přinesli tři hroudy, jedna ze Skopitec, vážila dvaceti liber tři věrdunky, druhá ze Dvorů, vážila 20 lib., třetí Radeninská vážila 20 liber 2 věrdunky, sou složeny do tuny; žid jednu tunu plnou má a v druhé tuně, víceji než půllřetí hroudy. V. Mti já dáli pánbu v outerej, popřejeli mi pánbu zdraví, nahlídnu do Radenína, do Skopitec, do Chustnice. Dala sem V. Mti. tele jedno zabíti a tři beránky a vola toho od Finfasa s Chustnice. V. Mti. milostivá paní V. Mti., prosím pro Pána Boha, neračte se na mne hněvati, že sem ty tři beránky dala vzíti, však znamenitý domluvy na mne všichni činí; jako hetman Vondřej. Dva ty beránky vzala do Tábora sem sama patnáctá, však sou maličký, tak se sotva podělí, třetího Radeninskej čeledi dám. Poslala sem jim šest kop kusů masa, pečení šestnácte do Radenína, aby podělila všecky dvory, víceji čerstvou hlavu hovězí, droby hovězí čerstvý. Do Chustnice čerst-výho masa plece hovězí, plece telecí, něco drštek, vostatek sem sekala na kusy a nasolila. Bože pomoziž mi domu, nic já tomu jejichmu hospodářství nerozumím; ten pan hetman nevím, co na mně má; pánbu ví, nic mu ani slova neříkám a neubližuji, stále s tím Senickým sobě nahánějí, že mu nepovídám, když tam posel má jíti, bych mu pověděla, nic dokonce Vaší milostivýho neřídí jej jen svý, aby mu posílali. Zdališ nevidím na svý oči na mou víru a čest mohu říci smí všecko na dům zasílati, když co na něm chtějí míti. 0 ty šance ani lidem nepomáhá, domu zase nadělají, navozí se na těch šancích, chudiny! Když je tu ouředník, chodí fám o ně; když on nebyl, já musela se sama došli naprositi, aby puštěni domu byli, to mi pánbu ví Mašek do vočí mluvil, kerej vládne šancíři. Hetman chodí po městě, pročež nejde komendantovi, aby lidi vymáhal, posmívají se mu dosti. V. Mti. milostivá paní, ti vyslaní přišli (z) Žirovnice; mám naději, že ouředník o všem píše. Mám ještě za sebou padesáte tolarů, myslila sem, že je zachováme a ono nic. V. Mti. pánu bohu poroučím. Psáno v zelený čtvrtek L. 1645. Dorota Pacovská. Vaší Milosti dala sem poslu na cestu dva česká. — Její Milosti paní, paní mé milostivé cedulka do Prahy.

18. Dorota Jinová podává Zuzaně Černínové zprávu o řádění vojáků a řízení všeho hospodářství. Psáno v Radeníné 17. dubna 1645. Vaši Mti. urozená paní. paní mně milostivá V. Mti. m. p. Já sem s toho strašlivýho Tábora vyšla v outerej ráno s ouředníkem a se dvěma mušketýry. Chvála panu bohu pěkně sem došla beze všech strachů,