snaží se, aby aspoň při polévce nedřímaly. Jestliže spí, tož je zbudí, (Klimkovsko), však tak, aby je nerozplakaly, sice by »bečely« celý rok. Také mají něco krupice a mléka požiti, aby po celý rok zůstaly bílými a neopálily se sluncem. (Benkovice.) Je-li díle na štědrý den mlsné, bude takým po všech dvanáct měsíců.

Na Boží narození rády chvátají dítky na »jutřní'« a kromě toho mají býti přítomni ještě dvěma mším sv. Někde ještě slaví se jitřní v půl noc; který žák přijde první do kostela, ten uzří na obloze zlaté tele. (Hlučín.) Na Boží hod vánoční jest dětem zakázáno »letať«, a chodiť po besedách. Co na Boží narození zanedbaly, to vrchovatě vynahradí na slavnost sv. Štěpána, neboť buď světí oves, buď chodí se »ščestím<, aneb koledují. Na Moravce a v Dobré po velkém náboženství kněz světí oves, jejž synci mají v šatkách. Ačkoli mají v chrámě zakázáno jím »chybať« po drahých, přece se nezdrží a házejí jím po ostatních, aby si připomněli, jak sv. Štěpána židé kamenovali. Posvěcený oves rozděluje se do ovsa, jenž se na jaře seje. (Moravka.)

Se >ščestím« na Opavsku a v pr. Slezsku nechodí, té radosti okoušejí jen chudobné děti obého pohlaví na českém Těšínsku. V Janovicích nás poučili chlapci, jak se ščesti dělá. Z jedle nařeže se halouzek — >četena< zvaných — a sice takových, aby prostřední delší větévka a dvě proti sobě urostlé ratolesti měly podobu kříže. Když se nosí, praví se jim »vinše«. V Dobré »ščestí« jest mnohem nádherněji vypraveno, má více halouzek, obyčejně pět, uprostřed upevní se obrázek a kolem něho věnec z papírových růží. Též na větvích viděti papírové pentle. Ščesti rozdávají se též na Nový rok. V rozlehlých osadách, na př. jako na Moravce se štěstím dostavují se kolem 3—4 hodiny ráno. Když vejdou do jizby, každý vinšuje zvlášť: »Vinšujem vam ščesli, zdrávi na tento novy rok, abyste dočkali Krista Pona na přesrok, ale ni na přesrok, ale na delši čase, co od Boha žodatě, aby vam to Pambu dol, sto kop žita do stodoly, sto tolarů do komory, s menšími hřichami a větču radosťu, do pokladnice čtyry tisice a k tomu ješlě vice, statku rozmnoženi, hříchů odpuščeni, a po smrti království nebeské*.*) (Janovice.) V některém domě mají ščesti až 20 kusů. Dítky bývají podělovány za ščesti a vinšuvání penězi, ovocem, chlebem atd. Domácí také pozorují, kdo ráno první zavítá do stavení se scestím. Jestliže jest prvním chlapec, kráva bude míti býčka : přeje-li první děvce — »teliěku» (jalovičku) (Raškovice, Moravka.)

Po koledě choditi jest všeobecnější ve Slezsku než se scestím, jsou však osady, kde se vůbec nechodí, na př. ve Vlašťovičkách, Jarko-vicích, Benešově; jsou zase dědiny, kde se více dní koleduje, na př. v Kravařích v Pruském Slezsku a ve sv. Štěpán, sv. Jan a Mláďátka. Choditi po koledě mají někde právo jen synci na př. v Milostovicích, děvčata mají »krasnou«, jinde zase společně dostavují se ku stavení aneb do nich, aby koledy zpívali.