str. 158
@NZ@Směs.
* Štědrovečerní jídla na Klatovsku obvyklá bývala v domácnosti zámožnější: Rybí polévka, ryby na »černo«, na »modro« (rosolované, vařené s cibulí a kořením), smažené. Kde nebylo ryb, — tu v domácnosti nuznější bývala pražená polévka, cezenó nudle sypané tvarohem neb perníkem, maštěné máslem, knedlíky s houbami (zapražená kyselá omáčka houbová), knedlíky se zelím, buchtičky s kolikerým nadíváním, černý kuba (trhané krupky, jež zovou se na Klatovsku >krupice«, — kdežto ze pšenice vyráží se >krupička« — a suché houby usmažené na pekáči), červená řepa, jablka, hrušky, ořechy. Též nikde nescházela »muzika«, svařené suché švestky s hruškami rovněž suchými. Ode všeho musel každý ochutnati, neb každé jídlo mělo svůj význam, z čehož pamatuje má matka: zelí, by byl prost zimnice, ostatních jen, by nebyl »prašivým«. Obvyklou a hlavní věcí na štědrý večer vedle ryb byly housky. Když houska při pečení hospodyni praskla, tak se říkalo, že hospodyně nebo někdo z rodu zemře. Podobně někdo zemře, pískne-li ryba při oškrabování penízků (při drhnutí). F r. B e n e t k a.
* Tříkrálové „Jcozy" v Duólovicích. Před svátkem sv. Tří Králů (5. ledna) večer chodí po vsi »kozy«. Dva nebo tři chasníci přehodí přes sebe širokou plachetku, třeba z postele, aneb i sešité pytle, z nichž vyčnívá hrubě ze dřeva vyřezaná hlava kozí. Hlava iato nastrčena jest na krátké tyči, ozdobena jest divokým malováním (černé a bíle kruhy okolo očí, čáry na čele a pod.), horní pysk pomocí provázku se pohybuje; červený jazyk, dlouhé rohy a dlouhé, přilepené vousy dodávají koze vzhledu příšerného. Chasníci majíce tuto maškaru na sobě, napodobí trkání kozí, a mektání, otvírají pomocí provázku hubu své maškary, a straší děti, jakož i svobodná děvčata po domech. Leckde v hospodě dostanou pivo neb i peníze. Aby všetečné ruce snad nezlomily některé koze přidělaný roh, bývají v rohách zabodány jehly, aneb jsou rohy načerněny sazemi, aby všetečka se umazal. . Frant. Hrachovec.
* Hádání ženicha o vánocích. (Z Cholěbořska.) Svobodná dívka, ležíc na lůžku o Štědrém večeru a pohybujíc před spaním rukou nad hlavou jakoby sela, říká: >Seju, seju len, přijď můj milý sem, než bude bílý denU V kterém směru sela, na tu stranu se obrátí. O kterém mládenci se jí zdáti bude, toho za muže dostane.
Jindř. Bačovský.
* Čeleď vandruje o vánocích. Ghasníei čili čeledínové vandrují (opouštějí službu) na sv. Štěpána a nastupují službu k novému hospodáři na Nový rok. Děvečky (služky) vandrují ten den po Novém roce a nastupují službu ten den před sv. Třemi králi. V těchto dnech, kdy neslouží, říká se »vánoéky«. Když nová chasa nastoupí službu, dává se pozor, zdali na ni štěká domácí pes. Štěká-li, dlouho u hospodáře nevydrží,
|
|
