str. 159
bude brzo vandrovati. Hospodyně uvaří první den chase něco kulatého, buď hrách nebo čočku, placky, vdolky a to proto, aby měla chasa kulatý rok ne dlouhý, aby se jí u hospodáře nestýskalo. Nové děvečce hodí se před dvéře chléva koště nebo kopáč nebo vidlfi, aby se poznalo, jaká je. Neuklidí-li předhozené věci, bude nevšímavá a nevtipná. (Jíkev u Nymburka.)
@ARA u g. Hajný.
* Myslivecká pověra štědrovečerní Na štědrý večer o půl noci jdi ke Spravedlnosti (šibenici) a tito slova kleče říkej: hebdonfhebdo-madon -j- chrisma f pisma f 5 a tak opakuj třikrát, a tak spadne na tebe jeden hřebík, ten vem se zubami a jej v zubech donésti musíš až domu, potom doma polož jej na stůl a opět klekni, a řekni: Astonable Katha-ratha. Když ti slova jsi promluvil, vem flintu, aneb vicej, a na každou s tím hřebíkem nějaké znamení učiníš, a tak neboj se žádného, aby tobě učarovat mohl, a tak vždy chválen budeš. (Ze starého rukopisu.)
Barbora Hoblová.
* Drůbel o štědrém večeru na Chotěbořsku. Mají-li slepice nésti hojně vejce, musí se jim na štědrý den sypati hrách, mák, jáhly a jiná kulatá potrava. Aby husa měla hodně vajec, zavře ji hospodyně o štědrém dni na tak dlouho, pokud pekárny nevymete. Po vymetání pekárny tluče teplým pometlem husu do zad a přes hlavu, aby byla hezká. Taková husa snese mnoho dobrých vajec. Po celé vesnici vědí, která hospodyně vymetá pekárnu; neboť ze stavení vyběhne jako čert černá husa, jež pospíchá do potoka, aby se umyla.@AR4@Jindř. Bačovský.
* Drobečky na štědrý den smetou se se stolu a zakopají na zahradě. Na tom místě, kde byly zakopány, vyroste řimbaba, léčivá bylina. Kdo se na štědrý den postí, může večer, když všecko ve stavení utichne, lehnouti si v chlévě pod žlab. Uslyší, jak dobytek mezi sebou rozmlouvá. (Jíkev u Nymburka.) A u g. Hajný.
* O Štědrém večeru na Rakovnicku. Vezmou 3 nebo 5 hrníčků, pod něž dají všelijaké věci: myrtu, chleba, prsten, peníz a pod. Všecky osoby se vzdálí až na jednu, kteráž musí ony věci tak zaměniti, aby o tom ony nepřítomné osoby neměly tuchy. Hádající pak osoba jde a vybere si určitý hrnek. Najde-lí myrtu znamená smrt, prsten — svatbu, chleba — bídu, peníze — blahobyt. To se pak mění a opakuje tolikrát, kolik je osob. Každá osoba určí si kousek pečiva. Poznamenané ony kousky předloží se kočce nebo psu. Čí kus chytne první, ten prý zemře nejdříve, a tak to jde dále. P. Engel.
* Konec tance v adventu. U nás (Podveky u Rataj) říkají: »Káča řekla Bárce: Nechme toho tance.U t. j. po sv. Kateřině již se netancuje (Barbory jest 4. prosince). Marie Krutská.
* Na sv. Tři krále na Kapličku. Před Třemi králi chodíval > kantor* se dvěma muži, již mu nosili >koledu«, několik dnů po vesnicích, aby psal Tři krále. Dle rozsáhlosti osady chodil někde i o týden napřed. V místě však, kde byl kostel a škola, chodil večer před Třemi králi,
|
|
