maje s sebou i mládence či »pomocníka«, který po vsích mohl choditi, ale pravidelně nechodil. Álé všude u sedláka pamatovali na mládence »žemlickou< lenu. Když vešli, pozdravili slovy: »Pochválen buď Pán Ježíš.« „Až na věky věkův. Amen.- Po té začal kantor hned psáti Tři krále a to jenom na dveřích sednice, která byla obývána, t. j. začáteční písmena K. M. B nebo K + M + B + někdy též s rokem. Psaní Tří králů se dalo za zpěvů jedné strofy vánoční písně, již pěli všichni, kdo šel s kantorem. Zněla: »Narodil se Kristus Pán, veselme se, den přeslavný přišel nám, radujme se, z' života čistého, rodu královského, nám, nám narodil se.« Kantor, napsav Tři krále, dal hospodáři šňupnout, čili jak se říkalo, »dal mu šňupku*. Za Tři krále pak dostal »koledu«. Dle zámožnosti sedlákovy dostal misku nebo ještě více žita, ovsa, pšenice a mládenec »žemličku«. Chalupník a podruh dávali po »groši<. Potom poděkovali zase všichni slovy: »Zaplaf Pán Bůh« a šli dále. Měli-li hodně obilí, buď je prodali, buď jim je někdo odvezl domů — Nyní píše hospodář sám Tři krále, kde jest to jen trochu možné, počínaje od světnice až do stodoly. Na všech dveřích nábytku, některých trámech a j. Spolu se vykropuje svěcenou vodou z předešlého roku víchem ze žitné slámy a vykuřuje se kadidlem, svěceným rovněž na Tři krále minulého roku, všude, kde nehrozí nebezpečí ohně. Hospodáři v tom pomáhá někdo z domácích. Při psaní Tříkrálů říká hospodář: >Příte k nám na tučnou večeři. < Potom je tučná večeře, k níž zasedne již nová nebo stará čeleď. Nová totiž buď den před Třemi králi nastupuje aneb nejdéle na Tři krále. Stará čeleď se vrací ze svátků. Jídla při tučné večeří jsou tato v následujícím pořádku: polévka z masa, po té šterc s oškvarkama hodně maštěný, potom maso s buchtama (t. j. knedlíky) s tvrdým a vařeným zelím, pečeně vepřová zase s buchtama a zelím, po té syrové sladké mléko s nakrájeným chlebem. Tímto mlékem se navzájem polévají, aby byli bílí. Výheň u Kaplice.