Jos. Herm. Gallaše ztracený spis o Valaších v kraji Přerovském.

Meškaje v prosinci r. 1897 ve Lvově, seznámil jsem se náhodou v krámě antikváře s předním vlastencem a spisovatelem ru-sínským, kustodem lvovské archikatedry metropolitní Antonínem Petruše-vičem. Při odchodu sdělil mi spěšně, že chová vzácný, dosud neznámý český rukopis Jos. Heřmana Agapita Gallaše, který stojí za vydání. Teprve v korespondenci, kterou jsem s A. Petruševičem zapředl, dověděl jsem se bližších dat o onom rukopise a jmenovitě, že má nadpis >Valaši v kraji Přerovském . . . «, že jest psán švabachem, že má vlastnoruční illustrace Gallašovy a mezi nimi že jest (na konci spisu) 12 kolorovaných, že vedle prosy obsahuje kniha i pověsti, zvláštnosti dialektické a písně valašské, popis valašských salaší, seznam zvláštních slov valašských atd. A ke konci dodal A. Petruševič, že jeden Rumun, gymnasijní professor z Jas, slíbil mu vymoci u rumunské akademie, aby rukopis ten vydala. Byl bych rád práci Gallašovu získal a učinil přístupnou české veřejnosti. Petruševič čekaje však stále, že rumunská akademie rukopis vydá, činil své rozhodnutí závislým na tom, podaří-li se mu skutečně uveřejniti dílo Gallašovo v Bukurešti. V listě ze dne 23. ledna 1898 psal mi mezi jiným: »0 moravských a českých Valaších, t. j. Doudlebech, pannonských Rumunech, usadivších se také v jižní části české země od nejstarších dob i u nás na jižním Buhu," psal jsem ve svých spisech o starém Haliči a nyní píšu dále o tom předměte ve svém spise 0 načatkach goroda Lvova i okrestnosťach jego. Hledím při tom na předhistorickou dobu stěhování slovanských a rumunských plemen z podunajských krajů do předkarpatských oblastí ... Po mém mínění název města Olomouc, Ho-lomouc, Holomúc, něm. Olmůtz byl utvořen Rumuny ze slovanského Cholmee, Chlumec. Koncovka slova —ouc, —úc vyskytuje se u nás v Bukovině v názvech Radauc (místo Radavec) Cernouc (m. Cernovec a j.« Obdržev z Rumunska nepříznivou odpověď, Petruševič věnoval v listopadu 1898 rukopis Gallašova díla knihovně Musea království Českého (nynější signatura II. F. 12) s přáním, abych jej uveřejnil. Příležitost naskytuje se mi k tomu teprve nyní, i odevzdávám zajímavé, vlasteneckým duchem psané dílo Gallašovo české veřejnosti, chovaje přesvědčení, že vydání jeho není zbytečné.