str. 162
Rukopis Gallašův byl pokládán za ztracený. A. Václavek píše o něm v bibliografii o Valaších moravských (uvádí nedosti správný německý překlad jeho názvu), že se chová ve Františkově Museu v Brně. Laskavostí p. bibliothekáře Dra. č. Zíbrta zjištěno v Brně, že ani ve Františkově, nynějším Zemském museu moravském, ani v Archivu Zemském Moravském rukopis se nechová a patrně roztroušené všechny zmínky o tomto rukopise Gallašově týkají se opravdu drahocenné památky, kterou tuto uveřejňujeme a která všeobecně pokládána jest za ztracenou.
Pouštěti se nemíníme do kritiky a rozboru Gallašovy monografie. Nyní, kdy bude všeobecně přístupna a známa, bude jistě předmětem odborných studií historických, národopisných a filologických. Účelem této publikace jest pouze doslovné otištění vzácného rukopisu jako pramene kulturně-historického a národopisného.
Název: Valaši v kraji Přerovském, praví Arkádové moravští, jejich posvátné hory, obyčejové a národní písně. Vlastenecká brázva od Jos. Heřmana Agapita Oallaše, skladatele Muže Moravské. Před titulním listem je Gallašova kresba: Výhled na Radost v straně západní za Rožnovem. Na rubu titulního listu: Inbumanum est patriam deserere, pa-triam despicere aut in ex tolle habitare. S. Aurei Augustinus. — An vore ille patriam non despicit, qui linguam ejus odit? J. H. A. G.
Předslovo.
Kdo chce něco pro vlast psáti,
ten má pravdu milovati;
sic kdyby chtěl lžiny psáť,
lépe jest mu tak nechat.
Neb co lžinami zpraví?
Zdaliž rozum, zdaliž mravy?
Lžinyť jenom bloudy plodi
a jen do pekla se hodí;
Bůh je v ohavnosti má, —
pravda jen se mu sama
libí, poněvadž nás k ctnosti
vede, a k zboru moudrosti
odtud mluví k tvému srdci:
Miluj, miluj láskou vroucí,
Moravane, vlasti řeč!
Měj o čest svých předků péč,
nenechej jejich zásluhy
tupit, nechtěj chám být druhý.
Miluj jazyk, jímž tvá vlast
mluví, nalezneš v něm slast.
Ó, poslyš pak hlasu toho
pravdy a važ sobě mnoho,
můj krajane, svojí řeči.
Nechat chámi, jak chtí, bečí
proti ní, ty z Jafetova
potomství jsouc, oná slova
pravdy zachovej v svém srdci.
Miluj svou vlast láskou vroucí,
miluj svojich předků řeč
a měj o čest její péč.
|
Krátká zpráva o nejstarších obyvatelích nynější Moravy.
Zdaliž Osové — o nichž důmění jest, že k pokolení Slavanskému náleželi — aneb Cimři a Kvádi, národové z pokolení Gothického pošlí, nejstarší obyvatelově Moravští byli, nemůže se nic jistého určiti, protož také všechno, což o tom u kronikářů zaznamenané nacházíme, pozůstává jen pouze důmělé. 0 tom ale nenechá se nikoli pochybovati, že Marko-mani již asi sto let před narozením Kristovým v nynější Moravě bydleli a ji také až ku konci čtvrtého století našeho křesťanského počtu obývali.
|
