¦spravedlnost, ta láska křesťanská! — Hleď, to je ten pokrok, tak se zdokonaluje člověčenstvo! — Když si všecko rozmyslím, jak to je a jak by to mělo být, tu pobádá mne vášeň, jít mezi ty ubohé a ukázat jim, kde hledat spravedlnost. >Dokud je pes na řetěze, zloději hej, jak řetěz přetrhne potom je vej! — Slovanský bál získal si všeobecné slávy; proč nejel ale žádný z Prahy? Která representovala tam Češky? Já se neptám dle rodu, krásy a nádhernosti, ale která zastávala důstojně naše národní smýšlení? — Asi málo jich tam bylo. Přece bys buď Ty aneb některá hodná Češka tam na jednu besedu jet měly. aby seznaly druhé Slovanky i české vlastenky. Bohužel ale, že v Čechách těch vlastenek posud nemnoho je, asi jako modráčků v žitě. Věčná škoda, že nemáme národní kroj. Jak mnohem důstojnější, užitečnější a krásnější je národní kroj než to naše věčně měnící se opičení po módách žournalu Pařížského. Tu nosí ženská jednu sukni a ještě neškrobenou, šaty ouzké, po několika letech musí" být pět škrobených suken, obruč, vata a půl sta kostic; tu krátké šaty, tu se ulice metou, a tak je to pořád, čím dá] tím hůř. A co je dělat, musí člověk s sebou bláznit, nechce-li být vysmány. >J:\ký kroj, tak se stroj«, staré přísloví. Naši muži by se asi nehněvali, kdybychom se odřekli parády? — Ale co by říkali průmyslníci! — Chtěla jsem psát do Vídně na některého z těch mladíků o jeden taneční pořádek, ale nevím na žádného adresu. Budeš tak laskavá a objednáš mi jeden? — Ráda bych ho měla skrze ty kroje. Peníze za něj dá Ti pan Čejka a také jemu budeš ho moct potom odevzdat, protože beztoho knihy posílat bude. Za obstarání mého klobouku, který se všeobecně líbí — ještě jednou i Tobě i Božence srdečně děkuju. Zdali pak dostala jsi peníze za něj jak náleží dobře? Pro spodničku si co nejdříve pošlu; ta si pobyla v Praze. Nepotřebuješ vejce? — Nyní musím Ti psát, že moje rodina i s mým drahým panem manželem zdráva je, až na Bohdanku. Ale i ta mnohem lépe chodí a v celku zdravější je, než kdy jindy; bude-li pohodlné léto a my zde ještě zůstaneme, doufám, že ji zdejší zdravé povětří a bavorské pivo docela zhojí. Jen nech Tvoje děti hodně venku běhat, každý den v řece koupat a budou zdraví jak buci. Můj Karel měl dvakrát záškrt a zůstal potom jakýsi křeč v krku, ale co zde jsme je zdráv. Já doufám, že i Ty, pan manžel a celá rodina zdrávi jste a od srdce bych Vám to přála. Jak se vynachází rodina paní Fricové? Vyřiď prosím srdečné pozdravení a poručení ode mne i mého muže. Jak se paní Rudové vede, nebudu se ptát, vždyť snad ještě líbáček slaví? Polib ji ode mne a řekni, že jí také co nejdříve psát budu; také mne odporuč paní z Varlíku. Paní Lauer-mannové jsem psala, a snad mi později, až bude pokojnější odpoví! Prosím Tě, kterou pak si vzal Dr. Amerling? Můj muž líbá Ti ručičku a Tvého pana manžele uctivě pozdravuje; ode mne též upřímné pozdravení vyřiď, a prosbu, aby tento rok v ouřadu co sekretář paní manželky setrval, sice nesmím naději si dělat, tento rok že odpověď od Tebe dostanu. Teď jsou študenti a v prázdninách slavnost universitní! Není možná, ani muk! Mám pravdu? — Dítky Tvé všechny ode mne polib a zůstaň po všechné časy i s celou rodinou jak náleží zdráva. Heď! to druhé psaní co píšu,