Předchozí 0193 Následující
str. 184

chromá, hroznou mám bolest v koleně. Ráno jedu pryč a k prvnímu říjnu mně zase uvidíte, jestli neumřu. Líbej mi dítky Tvé i manžele i ty milé ubohé sirotky; slečna Jonáková mne prosila, bych Ti řekla a Tě žádala, bys děvčata Gelakovských k ní jen zase posílala, že ona ničeho žádat nechce, že je to památce Toninky dlužná. Je také to děvče k politování ; náramně plakala, když jsem tam byla, že nemá krejcaru a že má činži platit. Chtěla už Tě o přímluvu u p. Frice žádat, by jí několik zlatých půjčil, a mne zase o přímluvu Tobě, bys to řekla, ale domácí řekl, že počká ještě čtrnácte dní. Snad jí někdo do té doby pomůže; ale proč je bláhová a dá každý krejcar rodině, která se jí za to vysměje. Je to bída s námi! — Buď s Bohem ! Zdráva a silná na duchu i na těle ! Řekni Katince Lauermannové, že bych s radostí byla přišla, ale už se mi času nedostávalo. — Na šťastné shledání! Je to krásný list! Ale už máme všecko složené a nemám pěknějšího papíru při ruce. Tvá Božena Němcová.

6. Božena Němcová paní Karolíně Staňkové. Blahorodé Paní paní Karolíně Staňkové. Zde. — Milá přítelkyně! Bud! tak dobrá, mů-žeš-li, zapůjč mi do zítří 1 fl., bůh ví se nevím kám obrátit, sice bych Tě neobtěžovala. Zítra Tě navštívím a s poděkováním Ti to odvedu, chci také stran té služky s Tebou mluvit. S úctou Tvá přítelkyně Božena. 1825/457.

7. Božena Němcová paní Karolíně Staňkové. Dopis bez data, ale na originále je cizí rukou zaznamenáno datum I8%57. — Prosím Tě, Lotinko, nehněvej se, že Tě obtěžuju, ale to víš, že se nemáme komu obrátit. Půjč jen as 40 kr., já Ti je zítra přinesu. Josef Friců mi vzkázal, že mi přinese zítra 4 fl. Už kolik dní nemohu nic vařit než holý brambory, včera měli jsme k večeři za 3 kr. chleba ; muž je divný už ho to mrzí, děti jsou smutný a jak mně při tom je, to jen bůh ví. Jarouš si naříká na píchání, chci zítra pana doktora prosit, aby ho prohlídl. Jestli bude pršet, nebudu moct přijít Lotinko, to mi už odpusť, ale peníze Ti pošlu. Dobrou noc ! S úctou Tvá B.

8. Božena Němcová paní Karolíně Staňkové. — Prosím Tě, Lotinko, nehněvej se, nemohu zase dnes přijít. Mám jen jedny botky letní a ty jsou špatný a venku je bláto. To je příčina. Tobě neostýchám se to říci, ale dále to neříkej. S úctou Tvá B. N. — Lístek bez data, ale tužkou je připsáno datum 14/857. Nebyl poslán poštou, nýbrž — jak dle pravidelného zmačkání (lístek byl stočen do trubičky a ta pak prsty střídavě zmačkána) lze souditi — po poslovi, snad některém dítěti Němcové. — Dole na lístku jest inkoustem připsáno: »Budou-li Ti dobře, tak přijď. K. Staňková.* Na lístku, který byl patrně poslán zpět, je pečeť: »Med. Dr. W. St.« Dalších výkladů zajisté není třeba.

9. Božena Němcová paní Karolíně Staňkové.— Du warst so gůtig, liebe Lotty, mir den Antrag zu machen, ich soli zum Essen kommen, wenn ich zu Haus nicht viel hábe. — Auf Euere liebevolle Freund-


Předchozí   Následující