pytláků. Jedno večir vypravilo se ich (jich) několik stamocuť (z tam odsud). Všecí se rostópli (rozestoupili se) blésko Adámky. Najedno se na ni ukázalo světýlko a začalo hnef k jednemu hopkať. Ten besvšec-kýho (beze všeho) namířil a chtěl do milýho světýlka střelil Ostatní věděli, co je to ; zbraňovali mu to a radili raci (raději) utýcf. Dyš se neměl k ničemu, vzali všecí nohy na ramena. Milé taky nemeškal a hybaj, co mohl, k dědině. Ale světýlko ustavičné za ním v patách. Celé spo-cené doběhl do vochtrovně (dům hlídačův na dráze) na brněnce (dráha z Přerova do Brna). Světýlko se stratilo, ale neščastné pytlák umřel na třetí deň.

Šafář z Mariánova jezdíval každó nedělu ke správě do Přerova. Vozíval ho jeden sedlák. Jedno se hodně opozdili. Uš se zmrákalo, dyš vyjeli z města a dyš síždžali (sjížděli) s kopca k Želátovicom (Želáto-tovice), zvonilo tam klekání. Sedlák byl nábožné člověk a hnet teda smekl klobók a modlil se. Šafář se mu jenem vysmíval, proto že sám byl lutriánem (evangelíkem). Ohlídal se tak kole sebe a daleko na kopci viděl malý světýlko. Šafář často sléchával o takovéch světlech, dostal teda pořádné strach. Prosil sedláka, aby uíždžal (ujížděl), co mohl. Ale nic naplat. Gém víc koně pospíchali, tem rychléš se hnalo za němá světlo. Pořáť se zvěčovalo a naposledy valilo se s kopca jak veliká bečka. Šafář ve vozi umíral strachy a začal se taky modlit. Uš, nš myslil, že tá ohnivá kula (koule) rozdrtí na padrť celé fasuňk. Ale v tem uhnula se ze silnice a hňáp do doliny. Potem uš ščastne dojeli dom. Ale dyš ráno šli lidí do Přerova do práce, viděli na tem místě, hde se skulilo ' světlo ze silnice, celo trnku popálenó.

Vypravovala v Boehoři Celestýna Zapletalova.

Stařena 86letá vypravuje, jak zažehnávala proti škrkavkám. Žehnám, žehnám škrkavky od srdíčka k žaloudku, od žaloudku k srdíčku, od srdíčka k žití, jak máte jíti. K tomu mi dopomáhej Bůh Otec atd.

Proti psotníku (božci). Šel božec se svými božátky a se svou božicí. Kam ty jdeš božci se svou božicí a se svými božátky? Jdu já (jméno nemocného) jeho kosti lámati, žíly trhati, krve píti. Nechoď ty tam božci se svou božicí a se svými božátky. Jdi na hory, na skály dříví káceti, vodu z moře píti. K tomu mi dopomáhej atd.

N á t k a. Bože, račiž počíti, já Františka počínám žehnati; nátku, píchání, ouročky, oustřele (třikrát se opakuje) odejděte od něj všechny bolesti, jako jste odpadly od Panenky Marie po narození Krista Pána.

Ouročky. Žhavý uhliček se hází třikrát po sobě do vody a říká se: Bože, račiž počíti, já Františka počínám vodu dělati. Ať jest muž nebo žena, ať jest mládenec nebo panna, ať jest s modrýma nebo černýma