a)naříčkách: 1. řečiště = strouha=rnáhon; 2. splávek =r j í z e k s podlážkou a záplavou, bez stavidel ; 3. j a-lová strouha; 4. zbranice = česlice (s lávkou na hon-t i n á c h). Geslice jsou 2 až 4 sáhy před předky (stavidly) v náhoně neb stoce (strouze) šikmo a podle sebe do země (řečiště) zaražené, skoro na 1 střevíc od sebe vzdálené, nahoře o krajní trám lávky (laviček) mlýnské (o půboj) se opírající dubové, oblé trámce či silné tyče, aby proutí a jiné záškodné předměty po řece plovoucí, před nimi se zastavily a kola vodní neporouchaly. Jiné jsou zbraně t. zv. zátahy (klády houžvemi k sobě semknuté), které mynáři do strouhy před mlýn a česlice dávají tam, kde zabráněno býti má, aby po vodě plynoucí poláni za předky i česlice nepřišlo. — b) na řekách velkých, splavných: 1. řečiště, od kteréhož nad jezem náhon ke mlýnu odbočuje a vodu přivádí; 2. jez k nadržování vody, jehož části jsou a) jehly na čep zaříznuté, na nichž, b) záplavy c) s příčka mi na rybinu zaříznutými položeny a upevněny a d) pole neb okenice štěrkem zaštětovány a na vrchu štětu deskami kamennými zatemovanými, zadlaženy jsou; e) hrobka, t. j. násyp štěrku před prsní (krajní záplavou; f) vrata plavecká, t. j. otvor v jezu ku splavnění vorů a lodí nákladních upravený, 2 kobylami před vraty, vrátní záplavou neb prahem, dlažbou (podlahou) a o k ř í d 1 í m po obou stranách vrat, na konci podlahy několika prodlouženými trámci t. zv. péry, která zabraňují, aby vory a lodě předkem svým při proplutí, do dna řečiště nenarážely. Podle okřídlí vrat bývá též někde g) 1 o s o s n i c e, t. j. otvor na konci proti vodě vrší zahrazený, do které losos, vždy proti proudu plující, vnikne a se takto zachytí. Nad prahem vrat mezi okřídlím jest položena přes vrata 3—4 střevíce vysoko chodba o 2 trámcích, po které v čase malosti vody po jeze s jedné strany na druhou přejíti se může. Za trámce ty a před práh vrat kladou se kolmo dřevce veslům podobné, 4—5 palců silné, 6—7 střevíců dlouhé (česlice, jinak š p r 1 a t a), jimiž se při malé vodě vrata hradí. Pod jezem a sice krajní záplavou zřízen bývá p o d j i z e k, t. j. hromada kamení za koly a prkna po délce jezu naházeného, aby proud vody z jezu padající jez hlavní nepodmílal. Na jezu postavena bývá hradba řebříková, kterou se zabraňuje lososům, aby mimo lososnici přes jezové záplavy neunikaly. U jezu na břehu bývá jezový a březni cejch, t. j. dubový, u přítomnosti polit, úředníka a mlynářů (před r. 1779 u přítomnosti bývalého m 1 y-nářského soudu čili zemských přísežních mlynářů) a též i u stavidel zaražený kůl, který ukazuje, jak vysoko voda zdýmati se smí a jak vysoko prahy u žlabů a prsní záplava (hlavní) na jezu položena býti má. — Na hlavě své mívá cejch měděnou tabulku s letopočtem, kdy byl zaražen. Jiná vrata, t. zv. mlýnská, bývají