Dorota Jinová Pacovská.

21. Dorota Jinová dává zprávu o domácím hospodářství a o čeledi, pak o harasu pro čeládku na šaty, o nakládání másla a vydání semena panu Nejvyššímu (Mystikovi) do Pacova a přimlouvá se za hejtmana M. Škvoreckého který jest hluchý_ a v čem choditi nemá. Psáno 1. Máje 1645. V. Mti milostivá paní! Říkala sem paní Zvoníčkové o ta děvčata, že jim běhati nedá, šíti že nic nemají, abyste jim ráčili poslati harasu. Já sem byla s Betkou v ty truhle, kde je ten haraš, není V. Mti dosti barev, a to těchto, které V. Mti vyznamenaný posílám: tělní barvy harasu není, hřebíčkový barvy, papouškovy barvy, morskech haraš není, holubový barvy není, vohňový barvy není, rozínový barvy není, červený barvy není, růžový barvy není, jinší barvy haraš ještě totiž štverý barvy jest, praví V. Mti Betka, že bez těch barev šíti nemůže, ráčíteli jí poslati. Já jí dala sukna, aby si vyznamenala zatím, až barvy dostane. V. Mti másla já přepouštěnýho tunku pošlu. V sobotu sebou sem přivezla vosům hrud, sou všecky složeny. Z Chustnice dvě hroudy, vážily po dvamecitma librách, ze Skopitec dvě hroudy, jedna vážila půl jedenmecitmý libry, druhá vážila dvaceti tři libry, kázala sem ji stlouci. Když sem byla ve Skopicích, dosti sem jí domlouvala, musila jí sama Krajinka přinésti a tu sem sama obě hroudy vážila před ní liji V. Mti plný hrnce jako v Ghustnici nemají vody, ve Skopicích .... Markyta přinesla jednu hroudu v pátek vážila dvamecitma a věrdunk to za tejden natloukli, na ten den dvorská a v témdni přinesla hroudu vážila jedenmecitma liber a tři věrdunky, naše tloukla V. Mti dvakráte, na třetí měla v pátek večer, nedočekala sem tlučení na třetí hroudu hodinu na noc sme její V. Mti. Její hroudy málo vážily, nebo sem sama všecky hroudy převažovala. Jedna naší šafářky vážila jedenmecitma, druhá vážila půl jedenmecitma; dosti sem jí domlouvala, proč tak málo váží to máslo, vymlouvá se, že byla mladá mlíka, pravila sem jí, že jí nyní na ně ani krapte nebereme, že se nemá co vymlouvati. V. Mti milostivá paní, v tý almárce dokonce, jak lekvaře byly, nic není, všecko to pobili, však sou toho tak nechali nic dokonce nebylo vyklizeno, až sem já tam to ponejprve se dostala, vše sem dala ukliditi v kráme jak ty díry hned tu světničku dala sem umýti, nebo v ní bylo prachu že mohl člověka šlakovati. Co pak těch semen bylo, všecko sem dala pěkně na řešetách vykliditi, jest toho řepního víceji než věrtel, to by se mohlo prodati, nebo jest kolikero kolnik, vodnice a to jak ta paní Repická V. Mti čarovala. V. Mti já sem zapoměla V. Mti oznámiti, dala sem z Radenína hlava-tičního semene 3 žejtlíky Její Mti paní nejvyšší na Pacov a nyní mi taky ráčejí skazovati o ňáká semena, abyste J. Mti ráčily darovati a paní Anna praví že neví jakýho potřeba je a tak já V. Mti nevím oč mám a jaký semena napsati ani ten hetman ani paní Anna od tý doby žádnej nebyl