Předchozí 0255 Následující
str. 247

na Pacově jak za V. Mti po raku bych tam dolezla. Ten hetman den jako den opilej takyť svou správní co já. V. Mti milostivá paní pro Boha V. Mti prosím, račte ňaký milosrdenství učiniti tomu Škvoreckýmu, již je z něho žebrák a hluchej co pařez, jak povídají ani v čem choditi nemá V. Mti milostivá paní V. Mti prosím račte mi odpustiti že tolik píši V. Mt pánu Bohu poroučím. Psáno 1 máje 1645. O hetmance ani se neví, aniť on slova o nic nedí byl tušim na Mitrovicích. Dorota Pacovská. — Její Milosti paní, paní mé milostivé cedulka do Prahy.

22 Dorota Jinová dává zprávu o hospodářství rozličném na statcích, pak o nepříteli, ze hubí vše nač přijde, dobytek a jiné věci bere a taktéž vojsko císařské že o nic lepší není. Psáno 3. máje 1645. — V. Mti urozená paní paní mně milostivá. V. Mti dostávši tyto chvíle psaní od V. Mti, maličkou zase cedulku píši, nebo tento posel čekati nechtěl. V. Mti milostivá paní nehledala sem toho kotlíčku pod tou lavicí jinde všudy v komoře pod světnicí. V. Mti milostivá paní dosti velkou škodu domácí učinili, budoucně ráčíte jim summou všem poděkovati až na nich hlavy nebude. Já sem V. Mti poslala psaní po Vendovi. Včerejšího dne byl v Táboře, pravil že o vlnu přijel, že jí má prodati, bojím se, že o něco jinšího se špihuje; z lidí vyrozumívám. Plátno za V. Mti pošli ty Vojta v Raděníné má jen co pomije vocet v Táboře já mám dobrej pro V. Mti. Čeledi V. Mti já platná mám nastřihána, nevím jak jim ho dodati. Dnes na předměstí vzali nám másla tři hroudy jen kluci vojenští dostali sme ho zase neteknutý, za městem na ně číhali Pavel hejduk a hospodář V. Mti zle již hůře nemůže bejti. V. Mti milostivá paní račte mi toho povoliti ať já vyjdu z Tábora a tak se klukuji leckams kdes nic sebou do konce nevemu jen co na sobě v Radenině pro zlý lidi není možný bejti. Byla sem tam plnej tejden nic nikdyž nebylo stále mluvili že je tu již nepřítel v tolika v tolika koních. Ten Karlíček, kovář, Fridrich ti utíkali bílé dne do lesů, jako by nepřítel byl a nic nebylo. Před trůnem božím je V. Mti zle od těch Charvátů. Nedali se jim to ten plat, V. Mti velkou škodu učiní, nebo slyším, že sou tu jako na speru svému platu podle vykázání pánův krejských hetmanův čekat do konce nechtějí. V. Mti sedláci sou zra(d)ci, patrně to na nich vidím, dobří i zlý, všickni za jednoho zlýho sou učiněni, nic dokonce dáti nechtí. V. Mti milostivá paní, keři mají málo poddanech, vypravili to málo na ně přišlo a toho taková summa nemyslí jen V. Mti aby se jim dalo a to peníze V. Mti milostivá paní pod svou duší já to vím, že ste ráčili vo mnoho přijíti a ráčíte přicházeti, ale zachove(j)ž milej pánbu aby měli dům k tomu vytlouci. V. Mti milostivá paní, ne-račte dopouštěti k tomu přijíti, lidé zlí by se tonou zasmáli, oč pak dáleji ráčíte psáti strany dobytka uhnáni k Třeboni, byvši na Radenině hnali zase z Třeboně do tý vísky Voblajovic. Nejprveji kázal ho pan kubrnator přihnati je tam tak nyní od lidu císařskýho nebezpečno, poslal ho týž dobytek zase a tak domu slyšeti skazal, že bude lépejí okolo nás, nevím kam se s tím strčiti máme, všudy zle. V. Mti milostivá paní nevěda co činiti, prodali sme žita sto strychů a já těch padesáte říšskech a nic my


Předchozí   Následující