Jos. Herm. Gallaše ztracený spis o Valaších v kraji Přerovském.

Dle jejich tělesné povahy jsou naši Valaši mužského pohlaví na větším díle čistého, švihlého zrostu, obličeje hezkého, zmužilého, na pohled něco přísného, při tom ale předce přívětivého, ba i veselého, ano veselejšího nežli Hanáci. Táto jejich obličeje přísnost musí se jejich hornaté samotnosti připisovati, poněvadž jejich příbytkové v některých vesnicích, jako na Hutisku, na Karlovicích a v Rotálovicích tak velmi od sebe vzdálení jsou, že se každá chalupa za vlastní poušť pokládati může. Tak u příkladu Karlovice ves k panství Rožnovskému náležející na pomezí Uherském ve vysokých Karpatech ležící, kteráž roku 1790 261 chalup počítala, jest tak velmi obšírná, že ji ledva v jednom celém dlouhém dni obejíti možná. V zimě pak tito po horách a oudolích rozprštění příbytkové takměř cele sněhem zametaní bývají, že z nich krom komínu nic viděti není; pročež i tím způsobem tovaryšnost velmi příliš zamezena jest. Odkudž se lehce posouditi nechá, že mezi nimi tak častá společnost jak v jiných dědinách na plitké zemi shledána býti nemůže. A tá jest hlavní příčina, že jejich obličej nějaký zřetel tiché přísnosti na sobě zjevuje, z čehož se ale předce souditi nenechá, že by duch jejich smutný, nepřívětivý a mrzuty byl. Nikoli, neb pozorujemli jich letního času na salaších a při jejich vesedáeh, tak zajisté shledáme, že tam i starci, patříce na jejich bystré skoky a veselé žerty a šprýmy, víc veselého ducha nežli na Haně mladoši zjevují; neb krmená sprostopáčnost nemůže se nikoli za pravou veselosť ducha pokládati Jejich veliká životnost, obratnost a bystrá způsobnost přesvědčí každého Antropologa, že naši moravští Arkádové žádní zamračilí nejsou, a že ono přísloví nikoli nelže: že se Valach desetkrát spíše nežli Hanák jednou obrátí.

Co jejich tělesnou způsobnost ještě víc patrnou činí, jest jejich uherskému oděvu podobný stroj, kterýž ale přece docela ani uherský ani slovácký není, nýbrž mezi oběma něco. Vrcháři a možnější sedláci nosí širokostřechaté klobouky, hrdlo černým flórem aneb čistým modroprotká-vaným šátkem obtočené. Zimního času přikrývají takměř všickni hlavu černou beranicí. Chudobní ale lidé mají krky své holé; neb jejich košile