Předchozí 0280 Následující
str. 272
5. Obušek i balda tvoja Túlec, těšinka bez stroja, I tá šabla zrzavá,

K tomu červená kráva.



6. Tobja gajdonce věnujem, S těma boučky obětujem, Tvoja budu kozlence, Kteréž jsem nabyl lehce.



7. Tobja místo na salaši. Kdež prebývajú Valaši. Tvoja brynza, žinčica, Občerství tobja plíca.



8. Dvě kožky tabáku plné, A dva šátky usoplené, Hledaj jich pod policú, Najdeš tam i pernicu.



9. Najdeš tam opich, palicu, Hrotek, kotlík na žinčicu. Tam máš dvě hrudy sýra, I kdož ti je zapírá?



10. Na kozlence pozor dávaj, Ráno večer jich čítávaj, Hoň na pastvu hned z rána, Bude hustá smetana.



11. Trykrát za den kozlence doj. Každý den pilně brynzu stroj. Tá strakatá, tá šedá

Plný hrotek mléka dá!



12. Mladé kozlence odstavuj, O svatém Duše odsazuj, U studánky napájej, Soli lízat dávej.



13. Hoň na pastvu do buěiny, Kde je hojnost ostružiny, K zelenému javoru,

Tam najdeš mu komoru.



14. Od cesty na čtyry kroky Spatrýš tam kámen široký, Na kameni rytý krýž;

Pod kamenem je můj skrýš.

1

5. Tam mú těžkú prácu najdeš, Hrnec peůáz vynalezneš,

Co mňa Pán Bůh požehnal, Pry zeleném hájku dal.



16. Kupíš na huňku Jurkovi, Zjednáš krpce Mikulovi, Poděl ostatkem děti,

Ať mňa majú v paměti.



17. Chlapce obrat za kozami. Ať sa těší s gajdoncami Pry veselém salaši.

Kde sú jinší Valaši.



18. A keď já juž budu starý A budu hledět na máry, Zavolaj ke mně kněza, O mé nemocí veza.



19. Bych sa mohl vyzpovídat, Své staré kusy povídat, Abych pryšel k spasení Kněz mi dá rozhřešení



20. A keď potom nohf stáhnu, Dušu oddám Bohu Pánu, Tělo pochovej v háji,

V tom přerozkošném ráji.



21. Knězovi daruj kozičku, Ať sa modli za dušičku, Chudému daruj co máš, Do nebe mi zpomaháš.



22. Rechtorovi hrudu sýra, Ať mi dlouho čistě zpívá, Kostelníkům peůáz dáš, Jiného tu nic nemáš.



23. Ty moje jančárky staré Daj žebráku, ať jich zdere, A ten černý nový pás, Komu patří, navrať zas.



24. Daj napísat na mém hrobě, Kdo tu půjde, ať čte sobě: Tu leží Jura Baču, O nějž Valaši plačú.

Želozpěv manželky jeho.

1. Daj mu, Bože, věčnu slávu, Že zapoměl na tu krávu, Kterú nedávno pryval, Nevím smutná, kde ju vzal.



2. Budiž Bohu věčná chvála, Že jsem toho dočekala, Žes mi umřel na slámě — Byl bys visel na tramě.



3. Neb si býval šuhaj dobrý, Pry zeleném hájku strojný, Umial si sa živiti,

Kde co bylo pryč vzíti.



4. Náboženství si miloval, Každý kostel vyraboval; Šetrýval si mlynáře, Vzals, co bylo na faře.


Předchozí   Následující