také kůže stažená s ouhoře) obtočeno bylo na pružince napínací pytlíkové.

Zejbrovadlo —. (síto od žejbrování) též krejha či kobylí hlava, v starších dobách elipsovitého, koňské hlavě v profilu podobného tvaru, později ve tvaru podélného žlábkovitého rámu, opatřeno bývalo jedním nebo dvěma drátěnými plátny, nad sebou na 3 prsty položenými. Poslednější nazváno též latinou, že z latí bylo zbudováno. Strany dlouhé nazvány ramice či stranice; úzké zakončení — čelo s hrotem. Na konci opatřeno podlážkou s palečkem.

Zejbrovadlo s dvojitým p 1 a t ý nk e m_ (plátnem drátěným) sloužilo při špicování obilí k rozdělování špiček obilních a plueh od čistého, těchto pluch zbaveného zrna; při šrotováni k rozdělování šrotu, potom hašpanu, krupice a kozičky (drobné krupičky). Po vrchním plátně řidším sunul se šrot neb hašpan do násypky postavené v malém šrotovníčku (necičkám podobného). Po dolejším plátně krupice do násypky padala otvorem v rarnici a skrz plátno dolejší propadla kozička do šrotovníku (truhly větší).

Zejbrovadlo upraveno k výkonu následovně: Celo žejbro-vadla s hrotem vstrčeno do jamky v péru žejbrovaeím a paleček na konci, v podlážce žejbrovadla, opřen o ručičku ve válečku předním žejbrovaeím, v kterém i kačena zaklínována. Do této vsazen železným svým dírkovaným koncem bidelec a druhý jeho konec, čípkem opatřený, vslrčen do ručičky druhého válečku žejbrovacího, v kterém zaklínována drktačka či repetačka, podobně jako odrážka od hasačerta, přiléhala a otřásáním žejbrovadla žejbrování působila. Utahováním či napínáním péra, v čele truhly upevněného, spůsobeno bylo mocnější otřásání žejbrovadla, a vysévání meliva: šrotu a hašpanu, krupice a drobné kozičky.