K dějinám učitelských poměrů na sklonku věku XVIII.

1791 d. 21. března v Němčících. Obec Němčická žádá, aby pro velikou chudobu její i obcí sousedních škola jejich na filiální povýšena nebyla a zádně obce k ní přiskoleny nebyly. — Slavný ouřad vrehnořiditelský! My níže podepsaní rychtář, končelé a sousedé obce Němčické ve vší poníženosti naší nejponíženější žádost na onen nám vydaný vejpis dekretu slav. král. krajskýho ouřadu pod datum 28. Februarii 1791 vydaný, v kterým nám školní normální učitel z předměstí Zahrad-ského ménem Jan Pavel Filip v témž dekretu představený byl, odpověď činíme a za milostivé povážení na nás tak těžkého nám se zdajícího býti břemena skládajícího sproštěnu býti prosíme a naše žádosti přednášíme a sice: 1. že obec v hotovosti 8 fl. na penězích Ignatiusovi Dvořákovi, techdějšímu učiteli přislíbila, pravda jest; nicméně jen toliko jemu samému a sice z toho ohledu na místě oných rodičů, které sobotales v stavu platiti nebyli. 2. 54 osumliberních bochníků chleba aneb 12 kr. peněz jen toliko pro něho, ne ale na budoucí časy obec přislíbila; ku kterému svolení hned ještě za Ignaciusa Drořáka obci za těžko přicházelo a nyní dokonce obec jinému dáti svoliti se nechce. 3. Čtyry sáhy měkého dříví s té příčiny, aby děti v škole zimu netrpěly a přitom učitel, co by k jídlu potřeboval, sobě při témž ohni připraviti mohl, ne ale k jeho vlasnímu užívání, nýbrž pro zachování dětí svoleno bylo. Co však placu školního se dotýče, takový toliko pro tu samou obecní malou mládež jen učiněn a vystaven jest. A kdyby více obcí k takové škole připojeno býti mnělo, techdy taková pro tak velké mnoství dokonce malá jest; nebo obec nikdy se nedomnívala, že by škola filiární býti měla, poněvadž od nás, které děti dospělejší a schopnější jsou, do Litomyšle k pánům páterům Piaristům rodiče odsílati mohou a i také vždy odesílali, poněvadž obec ta od města Litomyšle vzdálena nejní, nýbrž i do kostela jeden-každý vždy tam jíti musí. A protož i také by z toho obci nové outraty a škody vzniknouti mohly; nebo ještě až dosaváde obec dluch má, kterej sobě při stavení učinila. A poněvadž nyní velmi těžké časy jsou a v stavu zaplatiti nejní, a kdyby více obcí své děti do tej školy posílati měly, techdy zouplna malá jest, poněvadž pro naše samotné malé děti dosti skrovná jest, a protož taková scela nová stavěti by se musela; nebo ono stavení ne za školu nýbrž místo pastoušky, na které i z předešlé i také numero stojí, které prvé stanoveno bylo. A kdyby obec pro obecního slouhu podruství zjednati a platiti, které ani při obci se nevynachází, mněla, kterého nevyhnutedlně potřebuje, kdo jiný než obec škodu trpěti by musela. Protož ve vší poníženosti v milostivé povážení si. ouřadu vrchnořiditelskému jakožto ochránci našemu dáváme, kterak by ona obec takového školního učitele sama vyživiti v stavu byla, aneb kterak by onen učitel od té samé obce živ býti chtěl, poněvadž větším dílem u nás