lid malý jest a k placení sobotálního platu nemožný. Prolož obec v témž žádostivá jest, by té milosti podosáhla, aby jí to, co by k snadnějšímu a lechčejšímu vychování bylo, milostivě povoleno bylo, by taková nyní jmenovaná škola ne za školu íiliarní, nýbrž toliko pro nejmenší učenci jakožto chalupa od nás vždy zachována a jméno školy zcela vyvráceno bylo. Nebo obec vždy o to pečlivá býti se zavazuje, jako kdy prvé byla, své děti liternímu umnění podle možnosti vyučiti dáti. Co však se dotýče obcí jiných, které by k nám připojené býti mněly, takovým všem k nám nepohodlno a vzdáleno jest vzlášť zimního času. A která obec nejblíže se vynachází, taková pro nemožnost a chudobu zaopatření dětem šatu a chleba k nám posílati dokonce se odpírají s té příčiny, že větším dílem lid chudý jest a svého chleba nemající pravíce, kterak by dětem do jiné vesnice chleb do školy všichni zaopatřiti v stavu byli aneb sobo-tales, poněvadž nemožnost a velmi chndo jest. Začež slavný ouřad vrchno-ředitelský v největší poníženosti prosíme a žádáme, by k nám tak milostiví a dobrotiví se býti proukázat ráčili a to co by nám a celé obci k snadnějšímu placení a pro uvarování budoucích s učitelem snad roztržitostí bylo, svou ochrannou ruku nad námi držet ráčili. Kterejžto milosti jak obec naše, tak i jiné k nám nepřístupné a od nás vzdálené obce se těšíce a takového břemena sproštěni býti žádajíce zůstáváme vždy věrní, poslušní a poddaní sousedé. Dáno v Němčících dne 21. března 1791. — Mikuláš Částek, rychtář Němčický. — Jan Pikejs, rychtář Clupeeký. —¦ Antonín Vytlačil, rychtář ze Svinný. — Václav Vavřín, rychtář Pazuský. Slavný ouřad vrchnořiditelský! Ponížená žádost a odpověď od vnitř podepsané obce Němčické jakož i od jiných k ní přivtělených býti majících na onen vejpis si. král. krajského ouřadu dekretu pod datum 28. Februarii obci prohlášeného.*)

1791 d. 30. března v Strenicích. Učitel Jan Slegl žádá vrchního, za pomoc, poněvadž pro nedostatek nemůže Litrbašskémw učiteli nahraditi vybrané posnopné. — Vysoce vážený urozený pane! Já níže podepsaný učitel Třenický k povědomosti sloužím strany před rokem podosáhnutých od sousedů obilních snopů. Slěžoval sem sobě před celou obcí v mé velké ouzkosti o pomoc. Odpověď: společně dali mně takové snopy vybrati (které by Litrbaskému kantorovi patřiti měly), že sami poznávaj velký nedostatek u sebe, proti předešlé láci nynější drahotě, vzlášť že u mně musí býti. Já takové vskutku podosáhl; co se potřeby dotýče, zanechal, ostatní prodal pro spořádání dlužníků, bych bez ošklivosti ven vyjít mohl. Nyní ale poručení jest od slavného kan-caláře takové výnosy od obce neb ode mne navrátiti a se porounati, poněvadž obec svou povinnost dala mně a u mně to více nejní. Tak