Staročeské knížky kuchařské mívají na titulním listě rozmanitá vyobrazení kuchařské práce. Obrázek na str. 328 krášlí titulní list Kuchařské knihy Bavora Rodovského z Hustiřan, vydané r. 1596. Podává jasnou představu, jak byla upravena kuchyně staročeská ve druhé polovici věku XVI., jak kuchmistr i kuchtíci připravovali krmiěky labužníkům tehdejším. Všímáme si zvláště rožňů, jimiž kuchtíci točí. Úprava jejich shoduje se úplně s popisem kuchyňského nářadí téhož, jak je popsal i zobrazil assistent V. Fabián v Českém Lidu na základě sbírek Musea království Českého.

Pomocí »Tatrína« vydával Peter Bohúň v polovici věku XIX. lilo-grafované obrazy krojů lidových a sice u vdovy Machkovy -v Praze. Vybíráme z nich rázovité a celkem dosti správné vyobrazeni kroje mužského ze stolice Oravské, s nadpisem Bača a hájnik. Odkazujeme ku podrobnostem, pokud se týče jednotlivých součástí krojových, v článku prof. J. Kouly v Českém Lidu. Viz vyobrazení na str. 329.

Vážený náš spolupracovník, p. J. Tykač z České Třebové, vyvolal svým dotazem o potulných sanytrnících, kteří měli právo sbírati sanytr pro výrobu prachu ručničného, řadu zajímavých vzpomínek a záznamů. K nim přidávám nyní delší kus, jenž vlastně objasňuje výsady

těch, kdož měli právo sbírati sanytr, jejich povinnosti a přesné řády pro tuto práci. Je to nařízení Františka I z roku 1807, vydané po česku téhož roku pro sanytrníky, potulující se po českých krajích. Otiskuji doslovně tento sanýtrnický řád, kterým asi bude látka o sanytrnících již úplně vyčerpána.—

My František První, z Boží milosti císař rakouský ; král uherský, český, ha-lícký a Lodoměrský etc.; arcikníže rakouský etc. etc.

Již od drahných časů káže důležitá potřeba zemstva, zdejší dobývání sany-trn, a hotovení ručničního prachu veřejnému vladařství jakožto zemoknížecí regále zachovati, a jako takové v té vlastnosti od ouřadů k tomu ustanove-

V staročeské kuchyni. Kreslil Zdeněk Laštovka.