§ 7. Nadáni sanytrníkové mohou všudy, ano i ve všech staveních, po sanytrové zemi kopati a ji vyluhovati. Nicméně jsou ze stavení vyjmuty: 1. všecka veřejná stavení, totiž: špitály, domy pro nemocné a školní domy; 2. všechna eraryalní stavení, a ta, v kterých eraryalní zboží složeno jest; 3, kostelní a farní stavení; 4. vrchnostenské obydelní domy. Však ale maštale, stodoly a kůlny nejsou pod tou vejminkou obsažené. Kdyby konečně nějaké stavení v takovém stavu se vynacházelo, žeby se při vyšetřování s přivzetím militárního ouřadu vykonaném shle-' dalo, že v něm bez jeho skutečné škody po sanytru kopáno býti nemůže, tedy má takové stavení tím ušanováno zůstati.

§ 8. Povinnost právem nadaných sanytrníků jest, všudy, kde kopati chtí, se náležitě hlásiti; povolujícím listem, kdyby to od nich požádáno bylo, se vykázati; vyzdvihnuté kamení, prkna a tesy pokaždé zouplna do předešlého stavu uvedsti, a udělané jámy buď tou vykopanou zemí, když vyluhována a zase suchá jest, aneb jinou suchou zemí dobře vyplniti; vesměs ale tak se chovati, a svou práci tak konati, aby vlastníkům co jen možná žádné nepříležitosti nečinili, a k žádné důkladné stížnosti příčiny nedali.

§ 9. Naproti tomu jsou také všickni vlastníkové gruntů a zemští obyvatelově povinni, nadaným sanytrníkům nejen žádných překážek nedělati, anobrž jim, jakožto zemoknížecím zřízeným pracovníkům, v jejich potřebném jednání oučinlivě na ruku jíti, i také jim dříví, popel a fůry v slušné ceně, kterou místná vrchnost vyměřiti má, proti hotovému zaplacení, aneb jak by se o to umluvili a snesli, dle možnosti opatřiti.

§ 10. Kdyby se sanytrníkovi nějaká překážka činila, kterou by odstraniti nemohl, tedy má pro zpomožení zrovna k místní vrchnosti, a pokudž by mu ona povinnou pomoc neudělila, k patřícímu krajskému ouřadu se obrátiti, který stížnost sanytrníka ihned předsevzíti, vyšelřiti, a tou nejkratší cestou ji spomocti, i také, kdyby zapotřebí bylo, vrchnímu ouřadu země v známost uvedsti, a jemu ku prostředkům a pravidlám navržení dáti má, aby to Naše regále před skrácením se ochránilo, a přestupník ku trestu potažen byl.

§ 11. Však ale žádá také z druhé strany spravedlnost, a jest Naše vůle, aby všecka škoda, která kopáním sanytru a hotovením ručničního prachu vlastníkům gruntů a domů se způsobí, jim náležitě nahrazena byla, následovně také za placy k vystavení boud, sloupových a prachových mlejnů sanytrníkům a prachařům k užívání přepuštěné, vlastníkům slušná náhrada se stala. Aby ale sanytrníci a prachaři v tom předřazováni nebyli, a tím od toho zemstvu tak velice potřebného obchodu dělání sanytru a prachu se neodstrašili, ustanovuje se tímto, že jim potřebné placy v užitečných v místech v slušném vycenění, které třebas místná vrchnost zříditi má, přepuštěny býti mají; za pusté a neužitečné grunty ale ta samá náhrada, která za šutrové lomy aneb jámy při silnicích obyčejná jest, se uděliti má.

§ 12. Jakož tedy na všechen způsob obstaráno jest, aby se děláním sanytru a prachu žádnému na jeho právu vlastností nějaké skrácení