@NZ@Směs.

* Svátky velikonoční v okolí Pelhřimova. Před velikonočními svátky umyje hospodyně všechno ve stavení i pometlo i hřeblo chlebné. Na květnou neděli polykají se kočičky, aby nelřepala zimnice. Na hod Boží velikonoční jest při obědě každý člen rodiny povinen okusiti všeho, co hospodyně uvařila. Zejména musí snísti obarvená vejce a kus mazance. V každém téměř statku peče hospodyně tak zvanou »hlavečku«. (Srv. moji stát v Č. Lidu.) Všecka vejce, jež slepice na Boží hod snesou, patří hospodáři. Pomlázku rozdávají děvčata chlapcům buď již na Boží hod velikonoční, nebo v pondělí; dávají obyčejně tři, čtyry,'někde až dvacet. Na Zelený čtvrtek. Než ráno se vstává z postele, udělá si každý medem křížek na čele, a nesmí nikdo vstoupiti bosou nohou na podlahu. Nemusí se pak po celý rok obávati, že by ho »jedovatiny« (jedovatý hmyz) po-štípaly. Na Velký pátek nekoná se žádná polní práce. Lid nejde-li do kostela, pracuje jen lehčí potřebné věci, nebo koná doma pobožnosti. Hospodář vstane přede dnem a roznese po celém domě >koťátka*. V každé místnosti i ve chlévě a na půdě zastrčí větvičku, někde též vykropují chvojí celé stavení uvnitř i kolem. Říká se: > Kristus Pán jest v hrobě « Čeledín zanese koťátka i do žitniště a kropí též oseté pole. Časně ráno celá rodina i chasa meje se u rybníka, při čemž se modlí. Potom postaví se mužští pod jabloň a ženské pod hrušku a tam se modlí na památku, že Kristus též se v zahradě modlil. Velký pátek jest také den čarodějnic a proto na tento den hospodář musí chrániti všelijak dobytek. Děvečky též čarují blechám. Seberou smetí ze světnice a síně, a hromádku tu donesou na opálce na křižovatku, na vrch dají staré koště. Je-li sníh, kropí peřiny sněhem, aby blechy neštípaly. Do sklepa pak dává se na Velký pátek větvička svěceného jasanu, aby se tam nedržela »jedovatina«.

* Výloha stavby dřevěné chalupy v 18. věku. Chalupu č. d. 34. v Bosni u Mnichova Hradiště, zničenou požárem r. 1876, postavil r. 1777. praděd můj Jan Průsek. Zůstaly po něm a zachovaly se některé poznámky, jimiž důležitější věci si zaznamenal, a tak i též úplný účet nákladu, jejž na stavbu chalupy vynaložil. Stavení to bylo asi 26 m. dlouhé a 5Va m-široké, obsahujíc světnici, síň, dvě komory, chlév, řezárnu a ovčínek. Výlohy v hotových penězích vedle práce vlastní, nebo sám patrně došků nadělal a tyto na střechu přišil, byly tyto: 1. r. 1776. za dříví na celou chalupu vrchnosti dal 36 zl. 56 kr. 2. r. 1777. dne 28. června, 5. 12. 19. a 26. července, 13. a 31. srpna tesaři Matouškovi zaplatil úhrnem 15 zl. 50 kr. 3. nádenníkovi, který při stavbě pomáhal, dne 5. 12. a 19. července úhrnem 4 zl. 15 kr. 4. Kováři za hřebíky a šindeláky 4 zl. 5. mazáčům od mazání a lištování 2 zl. 6. sklenáři za 3 okna 4 zl. 09 kr. 7. zedníkovi od stoku a podezdívky 5 zl. 10 kr. 8. hrnčířovi za kamna 5 zl. 9. za cihly 2 zl. a od cihel nepálených 40 kr. Úhrn všech výloh činil