str. 352
78 zl. 20 kr. Starší než toto domovní stavení byl špýehar, který odděleně stál ve dvoře v pravém úhlu k chalupě. Bylo to staveníčko povýšené s pavlačí a olíčené vnitř i zevně červenobíle tak, že dřeva, z nichž stěny byly zroubeny, byla červenou hrudkou natřena a mezery (lišty) mezi nimi byly bíle vápnem nabíleny. Za domovním stavením a špýcharem dále v zahradě stála stodola, postavená r. 1727., též po požáru. Prapraděd můj Jakub Průsek o neštěstí, jež jej stihlo požárem stodoly, podal hospodářskému úřadu na Klášter tuto zprávu: Mnohováženému panu hejtmanu poníženou zprávu dávám, jak r. 1726. Bůh ráčil na mne nešťastný pád ohně dopustiti skrze oheň, totiž stodola mi shořela v prach, ječmena 2 mandele za 2 zl„ hrachu 1 m. za 3 zl„ slámy pšeničné 2 m. za 3 zl., slámy žitné 8 ro. za 12 zl., slámy ječné 3 m. za 2 zl., slámy ovesué 2 m. za 3 zl., sena 1 vůz za 1 zl. 30 kr., půl vozu okovaného železem za 10 zl. 19 kr., nová stodola stála (mlat a dva přistudůlky) 23 zl. 48 kr., summa škody 60 zl. 37 kr. J. V. Bayer, okr. tajemník v N. Benátkách.
@NZ@Otázky a odpovědi. ď
* Had. Každý dům má svého hada, říkával můj tatíček. Kdykoli se naň přišlo, což se obyčejně o žních stávalo, když se snopy se domů s pole přivezl, nesměl ho nikdo zabíti. Je to >domácí hospodář*, štěstí přinášející. Zabil-li kdo hada domácího, šlo štěstí z domu. (Velešín, Výheň). Hada polního však na poli nebo v lese směli jsme zabíti. —¦ Had chodí na krávy v noci a cucá jim mléko. Taková kráva nedá pak hospodyni žádného mléka. Pozná se to též dle naběhlého vemene. Had otočí se krávě kolem nohy, až dosáhne vemene. (Velešín Výheň.) — V Markvar-ticích u Velešína chodil had s malými dětmi v létě jíst (lízat) mléko z téže misky, když jim je selka dala na zem na »úpor« (pažit), jak ve vesnicích dosud jest zvykem. Děti byly mu už zvykly, neboť slyšely o něm rodiče dobře povídati, že je štěstím domu, a myslily, že už to tak musí býti, a had jim také neublížil. Ale protože jenom mléko jim pil, klepávaly ho v dobrotě lžičkou přes hlavičku, napomínajíce ho: »Nepapej samý mlíčko — papej taky chlebíček.* (Výheň.) Dr. Jan Zítek.
* 1. Jak si lid představuje » vrbinu* (rostlinu)? — 2. Kdo ví co o dětské hře >pikvajs puma« (s fazolemi)? — 3. Co si lid povídá »o beruškách* (sviňkách)? — 4. Jak lid jmenuje různé části některých rostlin? (na př. třepeníčka = listy mnohodílné, peroutky = olistěný stonek a t. d.). — 5. Jaký je původ a význam slova >saliéka«?
O 1 d r a J. N o v o tn ý.
Chyby tisku. V čísle 6. na str 264 5. řádek s dola — jakož i na str. 265 a 266 několikráte — místo táli má býti toli.
Na str. 265 9. řádek shora místo čuda čti cuda. Na str. 265 23. řádek shora místo Ira čti Grun.
|
|
