4. Pásek koutra z Hradištka. Kreslil V. Smutný.

přeložená obrácena byla k líci; to byla »ušička«, kterou v cele'm kraji stejně nosívaly ženy i dívky. (Později šátky hedvábné zaujaly místo šátků ^karmazínových*.)

O zvláštní úpravě hlavy vypravují na Boleslavště pod Chlumem (v Úhercích). Vdala se tam v letech třicátých minulého století >zalesačka« od Dymokur nebo Dobrovan. Družičky ji vyprovázející měly vínky i jehlice, které v tu dobu na Mladoboleslavsku již se nenosily, vedle toho měly hlavu přizdobenu množstvím úzkých >pentel< s dlouhými konci, že jich byl celý »rundel«. O podobné úpravě hlavy mluví a vypravují i na Nym-bursku (na Zálabí), dodávajíce, že >holky měly hlavy jako v chomoute*.

Bílé sukně vyšívané oblékaly k muzikám panny i ženy, pod ně pak, jak již svrchu bylo řečeno, podvlékaly sukně růžové nebo červené, které sukní svrchní prosvítaly; brávaly také jiné sukně lehké, z pracích látek květovaných. Těm sukním říkaly žertem »roztancované«. Šněrovačky braly starší, nebo méně drahé než ty, které nosily do kostela, a i ty tanečnice pečlivě chránily tak, že si zastrčily kapesník na boku za límec fěrtochu, a nežli svobodná přiskočila k hochovi, nebo vdaná k ženáči, který na ni z kola kývnul nebo zatleskal, obratně šátek přehodila křížem po zádech a pod pažím jej podvlékla, aby ruka lanečníkova »živůlku« nepropotila. Přicházelyť ženy k muzikám sice v kabátcích s, »varhánkami«, nebo později ve špenzrech, ale ty odkládaly po několika tancích a zůstaly jen »v rukávech<. Nebylo pak v obleku rozdílu mezi pannami a ženami jiného, nežli ten, že ony tančily ve vínku s vlasy nepokrytými, ženy však tančily, majíce čepce nebo šátky na hlavách.